Lukáš Řezanina: Mám o pár dní štátnice, možno bude tretí titul

30. července 2014, CD

Slovenský forvard se s Vítkovicemi připravuje na svou již čtvrtou sezonu v české extralize. V té již nebude jediným zahraničním hráčem v týmu.


Ahoj Lukáši. Jak probíhá letní příprava? Nabíráš potřebnou fyzičku v Ostravě nebo doma na Slovensku?
Čaves Romčo, trénujem s chlapcami v Ostrave. Chýba mi rodinka či Slovensko a leto je asi jediný čas, kedy tam viem ísť na dlhšie, ale neurobím nič. Ak chcem hrať za Vítky a vyhrávať s Vítkami, tak tu musím byť.


Do kuloárů pronikly zvěsti o tvém možném přestupu do Chodova, ale zůstáváš na další dva roky ve Vítkovicích. Co tě nakonec přesvědčilo zůstat?
Končím bakalárske štúdium a mohol som si vybrať, kde pokračovať. Z Chodova sa mi ozvali a boli veľmi féroví. Praha sama o sebe otvára možnosti v pracovnej kariére, aj obor v škole by mi viac sedel. No potom som si uvedomil, že chcem robiť, čo ma baví a nie čo by bolo dobré, či rozumné do budúcna. Tak som šťastný v Ostrave, so super partou a veľkými florbalovými snami.


Máš naprosto úžasnou extraligovou bilanci, kdy jsi ze tří sezon v Česku s Vítkovicemi získal stříbro a dva tituly. Představoval sis své působení ve Vítkovicích až takhle růžově, když jsi přicházel?
Popravde, keď sa mi prvýkrát ozval Mráza, tak som nevedel, či mám ísť hrať za Áčko, či za Béčko. Ani som nepoznal Vítkovice. Zhodou okolností som si o pár dní zapol telku a Vítky boli vo fínále Pohára Majstrov. Spadla mi sánka. Ale keď som sa už dostal do tímu, tak som chcel len vyhrávať. Máme famóznych hráčov a nekonečný hlad po úspechu, preto sa nám to často aj podarí. Veľká škoda toho prvého finále, ale ktovie, či by nám to neuškodilo, vyhrať tak mladí.


Na druhou stranu až tak úplně růžové to nebylo. Loni jsi vynechal velkou část sezony vinou zranění. Pak jsi ale naskočil a v rozhodujících fázích jsi byl platným hráčem. Jaká byla z tvého osobního pohledu loňská sezona?
Študoval som si v zahraničí, veľa mi to dalo. Pauza často nie je na škodu. A chalanom som stále veril, už pred Vianocami som mal zakrúžkované v kalendári, že v októbri cestujeme na Ligu majstrov. Čo sa týka môjho pohľadu, tak otázka bola, ako koleno zareaguje. Zareagovalo parádne, drží ma, zvládlo zatiaľ najdlhšie vítkovické play-off. Zatiaľ si behám ako za mládi, tak verím, že mi to vydrží. Titul sme získali super partiou a bojovnosťou, nakoniec sa nám vrátilo aj sebavedomie, ktoré nám zničili na poslednom pohári majstrov. Myslím, že ďalší rok budeme silní.


Od letošní sezony nebudeš v extraligovém kádru jediným legionářem. Z Finska přichází Julius Jousi. Co o finském sniperovi víš? Jak se na spolupráci v angličtině těšíš?
Juliusovi som písal, že sa na neho tešíme, teší sa tiež. Pomôžeme mu, ako len budeme vedieť a on pomôže hádam 50 gólmi za sezónu a ešte nás všetkých naučí anglicky. Ja ho naučím nejaké slovenské frázy, ktoré fungujú


Vítkovice čeká za tři týdny ostrý test v podobě Czech Openu. Jaký máš vztah k tomuto turnaji?
Nemám nijaký vzťah, jedine mi trošku vadí, že som ešte nehral to naše finále s Dalenom. Tak verím, že si to dáme tento rok a dvihneme si ego pred sezónou. Veď asi o to hlavne ide.


A teď klasicky o počasí. A jak si zatím užíváš léta? :)
Paráda, klasicky nohy vo vode a je všetko v pohode K tomu sa nám podarila detská florbalová akadémia na Slovensku, Kemp Snov, s účasťou aj takých českých rakiet ako Hájek, či Hubálek, za čo som im vďačný. Potom sme ukradli náš malý Stanley cup do Chorvátska a teraz makáme. K tomu mám štátnice o pár dní, možno bude tretí titul. Ale možno aj nie, uvidíme.




Rozhovor s Lukášem Řezaninou: Roman Sladký