Petr Kološ: Těším se na hru, na kterou jsem zvyklý

Ahoj Petře, vítám tě zpátky doma. Už jsi vstřebal neúspěch na MS?
Ahoj Romčo, děkuji za přivítání. Určitě jsem si představoval, že bude trošku v jiném duchu, ale stalo se.. Určitě už jsem to vstřebal, pořád je to amaterský sport a to vracení se do skutečnosti musí být co nejrychlejší, aby se to neodrazilo i v mém životě. Samozřejmě v tom florbalovém to chvíli ještě zůstane a bude mě to mrzet. Ale je to pořád jenom sport, ve kterém se může stát cokoliv.

Jak budeš vzpomínat na svůj premiérový světový šampionát?
Tak budu na něj vzpomínat, přece jenom je to první šampionát, takže pro mně osobně velké zkušenosti. Vím už, jak moc je to náročné fyzicky a psychicky. Z každého momentu života si musíš vzít něco a já si z toho šampionátu určitě vezmu mnoho věcí. A doufám, že nejenom já, ale i hráči vedení a celá ČFbU.

Turnaj se z českých hráčů nepovedl téměř nikomu. Čím to, že byla forma tak špatně načasovaná?
Je to turnaj, to je to nejdůležitější na této větě. Prostě kdyby se to hrálo třeba za měsíc, tak to dopadne jinak. Musím říci, že to asi bude tím, že všichni byli přeflorbalování. Zní to asi divně, ale za ty poslední dva měsíce tu bylo neskutečně moc zápasů a hlavně tréninků. Skoro žádné odpočinutí od florbalu. Jestli je to dobře nebo špatně, to není na mně, jen říkám svůj názor.

Kde hledat příčiny každého ze tří prohraných utkání?
Já zde nechci kritizovat, nejsem v postavení, abych si to mohl dovolit. Řeknu jen svůj názor, za kterým si stojím.
Lotyšsko- žádná změna hry (takticky), žalostná obrana a hráli jsme to, co soupeř potřeboval. Mnoho rotací v útocích, kterými chtěl trenér změnit hru. Špatná koncovka.
Finsko- dobrá obrana, nulový útok. Až na poslední třetinu jsme si snad nic nevytvořili. Brejkové situace jsme neřešili správně a těžil z nich naopak soupeř.
Norsko- tady rozhodly maličkosti, ale platí to, co v ostatních zápasech, tj. špatná koncovka, špatné řešení brejků.

Jak jsi ty osobně spokojený se svým výkonem?
Nemůžu být spokojený, je to týmová hra, kterou tvoří jednotlivci, ale není to o jednotlivcích. Myslím, že jsem neukázal ze sebe to nejlepší. Hlavně proti Finsku, kde jsem dle mého názoru hrál dost ustrašeně. Hrál jsem na jistotu a to je špatně, protože nejste pak překvapivý.

V posledním zápase jsi toho moc nenahrál. Čím to? Nemrzelo tě, žes proti Norům sledoval zápas jen z lavičky?
Byl jsem zraněný a s trenérem jsem se dohodl, že pokud se někdo úplně nezraní, nebo nebude někdo moc hořet, tak že mě tam nedá. Samozřejmě mě to mrzelo, ale na druhou stránku jsem věřil ostatním klukům, takže jsem seděl v klídečku vedle Šeby, až do 3. třetiny. Kluci nehráli úplně špatně. Jen to chtělo nějaké góly. Jsou prostě zápasy, kdy sedíte a musíte věřit ostatním. Ve Vítkovicích na to už nejsem zvyklý, ty doby jsou asi pryč, ale vždycky jsem byl týmový hráč a budu podporovat tým, ať už jsem kdekoliv.

Co říkáš na rotaci hráčů v jednotlivých formacích během celého turnaje?
To je na trenérovi. Prostě jsem věřil, že to bude nejlepší. To, že to nebylo, asi teď víme všichni, ale po zapáse je každý generál.

Kdo by měl podle tebe být novým reprezentačním trenérem, popřípadě trenéry?
Za svou kariéru jsem nepoznal moc trenérů. Jen Mrázu (Radomír Mrázek, pozn. aut.) a na reprezentacích. Musím říci, že Mráza je nejlepší taktik, kterého jsem poznal. Musím zdůraznit, že nejlepší. Samozřejmě i Píno (Radim Cepek, pozn. aut.) ví, co chce hrát a snaží se tomu dát svou představu. Budu se zde bavit asi jen o těchto kandidátech. Myslím, že pokud chceme jít někdy do finále, tak cesta povede právě přes tyto dva trenery, respektive chci řící, že by to měli dělat oba dva. Pořád se zde bavíme o trenérských dvojicích a o tom, že daní trenéři budou vést repre. Prostě reprezentace má být to nejlepší a to jak po trenerské stránce tak po té hráčské. Dosud to ani nikoho nenapadlo, že by dali tyto dva dohromady, ale tohle je cesta k úspěchu.
      Více hlav více vidí, a společně se mohou doplnit. Píno rozebírá velice dobře soupeře detailně. Mráza zase dokáže navrhnout útok, který vždycky vede do šance. Musím zde zmínít ještě dvě jména, která by měla doplnit tyto dva trenéry. A to je Bazil (Daniel Folta, pozn. aut.) jako taktit a trenér s výborným hráčským hlediskem a Záhy (Jan Zahálka, pozn. aut.) jako motivátor. Tito dva lidé v nároďáku musí být, protože po mentální stránce jsou to obrovští hecíří. Myslím, že tato čtveřice dovede Česko ke zlatu. Proč unie chce jenom dva trenéry, to je otázka pro ni. Měli by se zamyslet i kandidáti na trenéra. Jestli tomu týmu chtějí opravdu pomoci a chtějí být nejlepší, tak by měli spojit své síly.

Bude těžké se teď přeorientovat zpátky na extraligu? Potažmo Pohár České pojišťovny?
Snad ne. Jak jsem psal výše, určitě jsem přeflorbalovaný, chtělo by to pauzičku. Ale to momentálně nejde, navíc se hraje derby, takže to bude mít opravdu štávu. Určitě se na to těším, zase si zahrát hru, na kterou jsem zvyklý. A už se těším na ostatní kluky z Vítkovic, které jsem dlouho neviděl.

Vítkovice teď čeká souboj s Remedicem o postup do semifinále domácího poháru. Co od zápasu očekávat?
Doufám, že uvidíme mnoho gólů a že více bude na naší straně. Hlavně, ať se baví diváci, přece jenom to hrajeme pro ně.

Do Remedica se vrátil trenér Smeták. Vrátí to týmu ztracený lesk předminulé sezony?
Nemyslím si. Ta sezóna se jim opravdu povedla, měli hlavně ve vynikající formě chytajícího Víťu (Schulmeister, pozn. aut.). Letos se jim moc nedaří, nemyslím si, že je to trenérem, ale možná se pletu.

Obhájí letos Vítkovice pohárový triumf? Cesta vede přes Remedicum, pak přes Brno a ve finále vítěz pražského souboje Chodov-Tatran.
Budeme se snažit. Jsou to snad jediné zápasy, kdy to dělame za peníze :D :D... Tak by to tak mělo i vypadat ne ? :D

Rozhovor s Petrem Kološem: Roman Sladký
Foto: Jiří Zerzoň, Vlaďka Zoubková