Petr Šmerda: Hrát za Wiler byl zážitek
Před desíti dny proběhl v Praze osmý ročník mezinárodního turnaje veteránů Prague Masters, který měl stejně jako dětská verze Prague Games, či seniorský Czech Open bohaté mezinárodní zastoupení. Vítkovice měly dvě želízka v ohni, v ženské kategorii 30+ a v mužské 40+. Kromě těchto dvou týmů se turnaje aktivně zúčastnil také bývalý hráč A-týmu Vítkovic, trojnásobný mistr republiky a momentálně trenér mládeže, Petr Šmerda. Na veteránském Masters oblékl dres finalisty v kategorii 40+, švýcarského Wiler-Ersigen Tigers!
Petře, jak je to dlouho, co jsi opustil extraligová hřiště a začal jsi nastupovat za veterány?
V extralize jsem působil do roku 2002. Poprvé jsem nastoupil za veterány v sezóně 2004 - 2005 jen ve čtyřech utkáních, ale v dalších sezónách až doteď pravidelně. S kluky jsme pak získali pro Vítkovice veteránské tituly v roce 2010 a 2012 ;)
Kolikrát jsi hrál na Prague Masters a jak ses dostal k nabídce zahrát si za Wiler?
Na PM jsem hrál už popáté, vždy za Vítkovice. Byl jsem v kontaktu s Radkem Sikorou a zeptal se, jestli si s nimi letos na PM nemůžu brnknout a takhle to dopadlo…
Představ tým Wileru, kdo kromě Radka, kterého český fanda zná, za ně ještě nastoupil?
Od nás ještě Rolf Franke, majitel FBC Ostrava. Mezi hráči byl také majitel Wileru Marcel Siegenthaler a Felix Bärtschi, bývalý reprezentační útočník, kterého vyhlásili jako nejlepšího hráč turnaje. Zbytek kluků neznám, ale abych byl upřímný tak z těch 15 lidí co hrálo, bylo jenom 8 opravdových florbalistů, jinak bylo vidět, že s florbalkou v ruce toho moc neodehráli ;)
Zkus porovnat tým Wileru s veterány Vítkovic, za které nastupuješ…
Porovnávat hru Wileru a veteránů Vítkovic B nelze. My jsme na sebe za několik sezón zvyklí a na PM jsme se většinou viděli poprvé. Fyzicky je na tom Wiler dobře, ale technicky a hlavně takticky by za námi dost zaostával. Nevím jak často Švýcaři trénují, ale co
vím tak pár kluků hraje druhou a třetí ligu. Sám Siki říkal, že skoro rok nehrál, ale nebylo to vůbec poznat.
Zhodnoť vaši cestu do finále, koho jste měli za soupeře?
V základní skupině jsme měli dva české týmy, Holešov a Spartu (výhry Wileru 5:2 a 9:2) a lotyšský Ekskurzeme (6:5) a postoupili z prvního místa. Nejpovedenější zápas jsme sehráli v osmifinále s týmem Sveiva z Norska (7:0), v semifinále jsme pak odehráli největší drama finskými PoNoVo. Začali jsme hrozně, v 5.minutě Finové vedli 0:3, pak 1:4, ale nakonec jsme vyrovnali na 4:4. PoNoVO opět odskočilo na 4:7, dvě minuty před koncem jsme odvolali brankáře a srovnali za neuvěřitelných 25 sekund na 7:7! Pak přišly na řadu nájezdy (jeden ze dvou jsem proměnil já) a postoupili do finále. Byl to super zápas!
Jak vypadalo finálové utkání, byla v týmu spokojenost se stříbrnou medailí?
Zvláštní pocit jsem měl hned ze začátku finále, když hráli státní hymny a nebyla to česká :). Hráli jsme proti finským KCUF, byli jak rychlejší, tak takticky vyzrálejší. Snažili jsme se to ubojovat, ale nešlo to, byli prostě lepší. Spokojenost s druhým místem určitě byla, škoda že nebyl čas to oslavit, hned po finále se jelo domů. Byli jsme unavení, v sobotu hrát čtvrtfinále v 10.30, semifinále v 13.00 a finále v 16.00 je dost fyzicky náročné pro takové dědky :))
Ale byl to super zážitek! Na dálku jsem sledoval i zápasy vítkovických veteránů, i našich holek a vůbec se neztratili, zvlášť holky odehrály skvělý turnaj.
Gratuluji ke stříbru a děkuji za rozhovor!
Taky ti děkuji, ahoj na tréninku! :)
Rozhovor : Vlaďka Zoubková
Foto : Pavel Růžička