Trenér žen Velecký: Ve hře musí ubývat chyb, tabulkou se v tuto chvíli nezabývejme

09. listopadu 2015, Michal Dannhofer

Obsáhlý rozhovor s trenérem vítkovických žen.

Jiří Velecký pevně stojí na lavičce vítkovických žen, které před reprezentační pauzou porazily Herbadent a osamostatnily se na prvním místě extraligové tabulky. Zároveň jsou jediným zatím neporaženým celkem v dosavadním průběhu ročníku.

Jiří, je za námi téměř polovina základní části extraligy a Vítkovice jsou v tuto chvíli jediným stoprocentním týmem, panuje spokojenost?
„Je pravdou, že momentální pohled na tabulku nabádá k optimismu, ale jak říkáš, je sotva polovina základní části a z tohoto pohledu to vlastně nic neznamená. Co však považuji za nejdůležitější je atmosféra, nebo spíše chuť a hlad týmu po florbale a všem co k tomu patří, aby úspěchy mohly přicházet, a to je pozitivní, dodává to energii i nám trenérům. Dosavadní výsledky pak jsou jen odměna.“

Nejvyšší ženská soutěž vypadá podobně jako loni, to znamená, že se na jejím čele bijí tři týmy. Vzhledem k tomu, že rytířky oba soupeře, jak Chodov, tak Herbadent porazily, jak moc se nyní kalkuluje s možností prvního místa po základní části?
„Nekalkulovali jsme s tím před sezonou a nebudeme ani teď. Asi se nelze spoléhat na to, že uhrajeme základní část bez porážky a ve výsledku, i kdyby, tak medaile se za to neuděluje…. Vzhledem k rozložení sil v extralize jsme prostě jen uhráli domácí body a rozhodně to nebylo bez chyb, takže nemá cenu se moc zabývat tabulkou, ale hlavně tím, aby ubývalo ve hře chyb.“

Na druhou stranu, podle mě je velká škoda, že se k elitním třem týmům nikdo nepřipojil a mezi Vámi a třeba Bohemians, Libercem je stále poměrně značný odstup.
„Bohemka i Liberec určitě nezačali soutěž dle svých představ, ale ještě je opravdu brzo hodnotit. My jsme také popravdě po létě nečekali, že budeme na začátku listopadu stoprocentní, jiní zase asi čekali více, ale jak říkám, rozhodovat se bude později.“

Pojďme nyní přímo k Vítkovicím. V létě tým prošel razantní obměnou, myslíš, že už dosahuje svého potenciálu nebo vidíš rezervy?
„Především si myslím, že hrajeme zajímavý a odvážný florbal, což je potenciálem hráček, které v tom týmu jsou. Ovšem vyladěno není ani zdaleka a je tam obrovské množství nesrovnalostí, které věřím, že budeme zlepšovat. Třeba s Židenicemi nebo Vinohrady jsme hráli – myslím si - velmi dobrý kombinační florbal, ale valnou většinu zápasu selhávali v zakončení. Teď s Herbadentem jsme si naopak za zápas skoro nedali dvě přihrávky za sebou, ale byli velmi efektivní v zakončení nabídnutých šancí. Takže rezervy rozhodně jsou.“

Také si zvolil novou kapitánku v Denise Ferenčíkové. Jak hodnotíš tuto změnu?
„Byla to volba celého realizačního týmu a nevím, jestli se dá vlastně říct volba. Spíše prostě to k tomu přirozeně dozrálo, že to tak v týmu má být. Jinak Denisa je samozřejmě přísný kapitán.“ (usmívá se)

Novou tváří je Romana Kiecková z FBC Ostrava, která zapadla výborně a sbírá jeden kanadský bod za druhým. Osobně jsem si myslel, že bude složité ji zabudovat, ale vám se to očividně povedlo. Čím to je?
„Možná tím, že my jsme si naopak nemysleli, že to bude složité a proto jsme o ní dlouho stáli a jen se nám to teď potvrdilo. A samozřejmě také Romča samotná do toho momentálně dává vše a je za to odměňována. Ale abychom nepřechválili, určitě má na čem pracovat a hlavně potřebuje nabírat zkušenosti z velkého florbalu. Velkou škodou pak určitě je, že další nová tvář - Lucka Theimerová - má bohužel smolné zdravotní komplikace, a tak se zatím nemůže předvést také ona.“

Zeptám se také na Riittu Lankinen. Jak zapadla do týmu? Je na ostatních hráčkách vidět, že po loňském angažmá Mirvy Laitinen už pro ně zahraniční element v týmu není cizí?
„Myslím si, že bez problémů, ale tomu jsme věřili už potom, kdy se byla v Ostravě na jaře podívat a měli jsme možnost ji poznat. Každá z nich je povahově jiná, Mirvy byla buď - jak se říká - plná místnost anebo o ní člověk málem nevěděl, Riitta je starší, v celkovém fungování vyrovnanější a spolehlivější. A určitě pro její fungování je přínosem, že už všichni mají zkušenosti s cizinkami a tím nemyslím Slovenky.“ (usmívá se)

Z Olomouce přišla talentovaná Adéla Pantělejevová, prostor dostávají třeba Hanzlíková s Martinákovou a Hložanková, všechny již pronikly do juniorské reprezentace. Bereš to jako ocenění práce ženské složky?
„Určitě u našich mladých holek odvádějí kus výborné a mnohdy neviditelné práce Máslo (Tomáš Martiník, pozn. aut) a Miro Veselý, rovněž také další trenéři a trenérky. A je super, že z toho pak můžeme momentálně těžit i v áčku. Ale to nejlepší ocenění bude, až třeba zrovna tyhle uvedené hráčky udělají ještě takový ten další krok, kdy se z talentů a mladých osobností vylíhnou v dospělé osobnosti a velké hráčky, které osloví trochu širší rybník, než zatím ten náš lokální mládežnický.“

Plynule jsme přešli k reprezentaci. Za necelý měsíc je tady mistrovství světa a dá se očekávat, že se ho zúčastní poměrně dost vítkovických hráček. Nemáš z toho obavy? Los na začátku roku 2016 je totiž poměrně tvrdý.
„Za prvé mě těší, že právě na dospělé mistrovství světa žen zamíří – věřím - slušná vítkovická banda, kterou ještě cestou doplní Hanka Sládečková s Dolče Ratajovou. Věřím, že se holkám bude dařit a nenastanou žádné zejména zdravotní komplikace, takže budeme mít všichni klidné Vánoce. Los je los, s tím nic nenaděláme, a že termínovou listinu s daty zápasů vytváří činovníci ČFbU rok co rok nejspíše někdy nad ránem, po divokém nočním tahu brněnskými ulicemi, už jsme si také bohužel zvykli.“

A na závěr. Jaké jsou plány Jiřího Veleckého pro zbytek roku 2015?
„Spousta tréninků, Olomouc, ELITE, FBC, Vinohrady a Jičín. Nesmí chybět vánoční trhy a snad se mi podaří v pauze během MS žen mrknout na nějaké zápasy dorostenek a žákyň, protože ty jsem - v nabitém podzimu - zatím ještě žádné pořádně nestihl a docela mě to štve.“