Ve vítkovickém zákulisí došlo k velkému přestupu.

17. července 2010, Oliv

Po více než šesti letech se rozhodl Roman Sladký přepustit své místo nové tváři. Za tuto dobu vyrostl Roman ve velkou florbalovou osobnost, a to nejen fyzickými parametry. Na vítkovickém webu vyzpovídal a připravil mnoho rozhovorů. Tentokrát si vyzkoušel roli odpovídajícího.

Ahoj Romane, docela dlouho jsi byl vítkovickým sekretářem, jak to všechno začalo?
Ahoj ahoj ahoj! Je zajímavé odpovídat na webový rozhovor.. Já se točím kolem vítkovického florbalu.. no nějaký pátek to už bude. "Za oponu" jsem pronikl někdy před šesti sedmi lety jako webmaster. Stránky jsem spravoval ještě s Ondrou Slováčkem. V roce 2006 jsem pak převzal od Michala Rohela sekretářování.

Přibliž méně znalým ve zkratce, co je náplní sekretáře. Nebo spíš, co všechno jsi měl na starost ty?
Sekretařina je taková mravenčí práce. Práce na webu, nějaké to zařizování pro klub, které moc lidí ani nevnímá. Zná mě hodně rodičů, jejichž dotazy ohledně čehokoliv směřovaly na mě:) A pak jsem taky takový ten maník, co bručí do mikrofonu během florbalových zápasů  "Čas 17:51. Branku Vítkovic vstřelil..."

Vítkovický florbal je doslova tvůj život, co teď, uklidíš se pouze na tribuny jako člen vítkovických ultras? Nebo ti nějaká ta práce zůstane?
No vidíš, a taky jsem ten, co si ničí hlasivky v kotli fanoušků! Ale to dělám moc rád, to je určitě jedna z věcí, které mi zůstanou. A budu se částečně starat o webové stránky. Ale jak říkám, když budu mít čas a bude třeba nějak pomoct, rozmýšlet se nebudu.

Nesmíme taky zapomenout na tvou hráčskou kariéru! Jaké máš cíle s Mustangem?
Jen ty nejvyšší! :) I když už nejsem dávno tak rychlý jako dřív a v podstatě mi dělá problém dohnat pozpátku běžícího protihráče, tak mě florbal pořád baví. A aby mě bavil, musím mít kolem sebe na hřišti skvělé lidi. Takže můj cíl je pořád bavit se florbalem s partou báječných kamarádů. A
přesně tu v Mustangu máme.

Taky se chystá velká událost ve tvém osobním životě, pochlub se!
 V září chystám veselku se svou dlouholetou přítelkyní Peťou. Když to vezmu z pohledu vítkovické časové linie, tak jsme spolu od juniorů a pořád se máme moc rádi, takže proč do toho nepraštit :)
Navíc se nebudeme bránit rodině a to ještě v kombinaci s mou novou časově náročnější prací znamená vystoupení z florbalového rychlíku Vítkovice.

Řekni nám taky nějakou tu perličku ze zákulisí..
Když se řekne zákulisí, tak to jsou pro mě výjezdy na venkovní zápasy. Protože tam jsem ze sebe na moment setřásl oficiální tvář a namaloval na ni modrobílé barvy. Tam se vždy vytvořila vynikající parta lidí všech věkových skupin a pokaždé jsem se moc bavil. Nejkrásnější byly výjezdy na finálové zápasy s Tatranem do Prahy, protože ty zápasy měly vždy všechno. Jen letos jsem neměl moc šťastnou ruku při výběru ubytování poblíž haly na Podvinném mlýně, kde se hrálo první a druhé finále. Ale co, tak jsme z toho měli takovou bojovku. :) Co jsem počítal přeživší, tak ztráty byly nula nula nic.

Co bys vzkázal do vítkovického éteru?
Zavřete oči, odcházím...:) Myslím, že to bude dobré. Našli jsme velmi kvalitní náhradu. Pavlovi
Palatovi věřím a myslím, že pro něj nebude problém do rozjetého vlaku naskočit. Nic moc se nezmění. Jen na hlášenkách bude místo "Sladký" jiné jméno :)

Závěrem bych chtěl ještě jednou poděkovat všem, kteří se jakkoli podíleli na posledních třech sezonách, ve kterých jsme došli vždycky do finále Fortuna extraligy. Po vítkovickém zemětřesení v roce 2007 je to téměř neuvěřitelné.

A já bych nejen za sebe chtěla poděkovat Tobě Romane za spoustu dobře odvedené práce. I přes pár karambolů, které se v závalu práce občas dostaví, vítkovický vlak jsi spoluřídil velmi dobře!
Přejeme Ti hodně úspěchů v osobním i pracovním životě!

Foto: Roša
Rozhovor: Vašíčková Zuzka