Veltšmíd: MS bylo super, ve vítkovické lajně se mi hrálo výborně

Lukáš Veltšmíd #64

Post: útočník
Narozen: 26. 11. 1992
Výška: 186 cm
Váha: 75 kg
Hůl: levá

Jaké jste měl pocity, když jste se dozvěděl, že pojedete v prosinci na mistrovství světa?

Předtím jsem pořád věřil, že se do nominace dostanu. Jezdil jsem totiž pořád na všechny reprezentační akce. Vynechal jsem pouze jedno EFT ve Švýcarsku, protože jsem byl zraněný a nemocný. Takže jsem věřil, i kdybych měl být sedmý obránce a celý turnaj prosedět. Díky bohu, se to nestalo. Dostal jsem se do druhé lajny, která tvořila hru. Byl jsem ve společnosti kluků ze zahraničí, takže já jsem tam byl jen „do počtu“ (smích). Když to shrnu, tak jsem rád, že jsem tu příležitost od trenéra Cepka dostal a mohl jsem na mistrovství světa jet.

V prvním zápase s Norskem jste byli na hřišti hodně nervózní, je to tak?

Na první utkání s Norskem jsme se všichni těšili, protože jsme strašně dlouho nehráli. Bylo to i v průběhu zápasu vidět. Kvůli našim hloupým chybám jsme Nory dostali několikrát zpět do hry. V závěru jsme se tak zbytečně trápili. Naštěstí se nám vedení podařilo udržet a dotáhnout zápas do vítězného konce.

Se Švýcarskem už to bylo sice klidnější, ale i tak jste se ze začátku hodně trápili, kde byl problém?

V zápase se Švýcarskem jsme věděli, že jsme papírově silnější. Z posledních pěti zápasů jsme totiž dokázali všechny vyhrát nebo je dotáhnout alespoň do nerozhodného stavu. V samotném zápase jsme ale nezačali vůbec dobře, dostali jsme dva góly. Postupem času jsme byli ale lepším týmem, vyrovnali jsme. V závěru jsme mohli dokonce zápas otočit, ale to už se nepodařilo.

Před zápasem s Estonskem jste věděli, že potřebujete vyhrát o sedm branek. Byl to jasný cíl, nebo jste si říkali, že vám stačí jakákoliv výhra?

Tohle jsme věděli, ale před zápasem jsme si říkali, že důležité bude hlavně vyhrát. Během první a druhé třetiny nám začaly míčky do estonské branky padat, stříleli jsme dost gólů a původní cíl byl na dosah. Před třetí třetinou jsme si řekli, že se o něj pokusíme, což se nám nakonec povedlo. Dostali jsme se na až na rozdíl deseti branek. Nemuseli jsme se v závěru tak bát a zápas jsme s poklidem dohráli.

Ve čtvrtfinále jste nastoupili proti Dánsku, které na vás vyrukovalo s precizní obranou. Překvapilo vás to?

Nečekali jsme, že Dánsko bude hrát takový beton. Výborně jim také zachytal brankář. Museli jsme se hodně soustředit na jejich protiútoky, ze kterých nebezpečně hrozili. Naštěstí se nám podařilo párkrát skórovat a dotáhnout zápas do vítězného konce.

Semifinále proti Finsku vám ale nevyšlo…

Bylo v našich silách tento zápas vyhrát. Byli jsme Finsku rovnocenným soupeřem po padesát minut. Bohužel v závěru třetí třetiny přišlo hloupé vyloučení, po kterém nám Finové utekli na dva góly. Zkušeně si pak vedení pohlídali a dotáhli zápas do vítězného konce.

V zápase o třetí místo proti Švýcarsku jste opět nezačali dobře.

V zápase jsme byli hodně unavení, hrálo se ve dvanáct hodin. Švýcaři se dostali brzy do vedení. Nám se ale podařilo díky bohu otočit a nakonec zvítězit. To, co nám nevyšlo v zápase ve skupině a v semifinále, jsme alespoň dokázali proměnit v zápase o bronz a získat tak pro Českou republiku medaili.

Do zápasů během MS jste nastupoval ve druhé lajně – tzv. „vítkovické“. Jak se Vám hrálo?

Hrálo se mi super. Milan (Milan Tomašík, pozn. red.) s Tomem (Tomáš Sladký, pozn. red,) tvořili hru. Jsou to zkušení hráči a velké osobnosti. Jsou to takové persony, že bylo strašně jednoduché s nimi hrát. Řekli mi, kam chtějí míček, kam ho mám posunout. Byl jsem v lajně takový posouvač. Hodně mi také spolupráce s nimi dala.

Co rodina, koukali na zápasy? Dostal jsi nějaké gratulace?

Koukali. Celá rodina mi po získání bronzové medaile gratulovala. Nebyli to jen rodiče, ale taky babička, děda, přátelé. Moc si jejich podpory vážím.