Vítkovice posílí Hana a Eva Sládečkovy

 

      Dvojčata vlétla do světa velkého florbalu doslova raketově a po pouhých dvou aktivních sezonách se dokázala dostat až do juniorské reprezentace České republiky. Aby také ne, vždyť v dosavadních dvou ročnících mládežnických soutěží nasbírala dvojčata v 55 zápasech dohromady 270 bodů za 171 gólů a 99 asistencí. Nyní přicházejí předvést své umění v modrobílém dresu rytíře Vítka.

 

Vstupujete do extraligy jako nové tváře. S jakými ambicemi vy samotné do extraligy jdete a co očekáváte?
"Extraliga je pro nás zatím velkou neznámou. Rády bychom se v ní nějak rozkoukaly,  hlavně jdeme sbírat zkušenosti a učit se novému a taky bychom rády zapadly v týmu, který má skvělou partu lidí."

Na letních turnajích jste dokázaly nejednoho pozorovatele zaujmout, přesto jste stále pro ženský florbal poměrně neznámou. Jak jste se k florbalu dostaly a jak dlouho jej děláte?
"Myslím, že poprvé jsme hokejku chytly do ruky tak v 5.třídě v tělocviku a nějak nás to chytlo. Chodívaly jsme občas hrát ven na hřiště s kluky, pak jsme si začaly dávat hodiny tělocviku navíc, kde jsme si jen tak hrály, protože v Opavě do té doby nebylo žádné dívčí družstvo. Ale udělal se nábor a my začaly konečně trénovat. Celá příprava trvala pár měsíců a vstoupily jsme do soutěží. Prozatím jsme stihly odehrát teprve 2 sezóny."

Jak by jste se navzájem herně charakterizovaly?
 Hanča: "No, ségra mi většinou, když už konečně jednou stojím sama před prázdnou bránou, nenahraje na jasný gól. Jednou se ukličkuje k smrti! Často si s míčkem hraje s hokejkou v jedné ruce nebo se občas potkáme ve stejnou chvíli na stejném místě, taky se u toho dokážeme i srazit, ale to už omezujeme. Hrát bych s ní, ale chtěla i dál :). "
 Evča: "Ségra má vyloženě ráda zbytečné kličky před bránou místo střelby. Skoro pokaždé na ni musím zakřičet, ať vystřelí. Srážky jsou na denním pořádku, žádná telepatie nefunguje :) "

S jakým číslem budete ve Vítkovicích hrát?
 Hanča: "Nemám moc přehled, která čísla jsou zabraná a která ještě volná, ale nejradši bych pokračovala s 18 na dresu."
 Evča: "Nebude mi vůbec vadit, když mi bude číslo přiděleno. Nejsem pověrčivá a nemám žádná svá oblíbená a neoblíbená čísla. Nejradši bych začala úplně s jiným číslem, než se kterým jsem doposud hrála. Začíná nová a pro mě velice odlišná sezóna, tak ať je se vším všudy."

V juniorských soutěžích jste pravidelně vyhrávaly všechna bodování, na co si troufáte v extralize?
"Myslíme, že v extralize budeme rády za každý těžce získaný bod. Nebude to jednoduché,  ale budeme se snažit sezónu odehrát co nejlépe, ať už s více nebo méně body. Hlavně , aby je dohromady sbíral celý tým."

Jaký je váš osobní florbalový cíl a čeho by jste chtěly dosáhnout s týmem?
"Aspoň jednou si užít atmosféru mistrovství světa a zahrát si proti nejlepším s nejlepšími. S týmem uspět v extralize, dosáhnout dobrých výsledků, kvalitní hry a skvělé party."

Jaké to je být jako dvojčata v kolektivním sportu? Je pravda, že spolu můžete hrát téměř poslepu?
"Poslepu určitě ne. Ne jednou se nám stalo, že jsme se na hřišti srazily. Mít dvojčata v týmu určitě není žádná veliká výhoda. Je to jako hrát se svou nejlepší kamarádkou, se kterou jste na hřišti pořád. Znáte její pohyby a reakce. Možná malé plus vidím ve stoprocentní upřímnosti mezi námi na hřišti. Mluvíme mezi sebou a dokážeme si vyčíst každou blbost, která nás většinou nakopne dopředu."

Jak se těšíte na oblíbený letní Czech Open a konfrontaci se zahraničím?
"Hrát Švédky nebo Švýcarky jsme viděly snad jenom na videu a teď  se proti nim máme postavit na hřišti. Bude to pro nás určitě velký zážitek a moc se na tuto akci těšíme."

Sezona začíná 19.9. zápasem v Brně, budete nervózní?
"Na začátku určitě, ale jakmile přijde první střídání, všechna nervozita z nás spadne."

Foto: Roša (nahoře, na snímku Hanka Sládečková),
archiv (dole, Eva Sládečková)