Ženy A: Děkujeme, Bleško!

Ve Vítkovicích jsi začínala. Dostala ses odtamtud do reprezentace juniorek, pak i žen. Hodně tě Vítkovice ovlivnily?

Určitě, myslím, že každého nějakým způsobem ovlivní tým, ve kterém hraje, zvláště když v něm začíná, tak pro něj bude vždy srdeční záležitostí.

Co je tvým největším zážitkem ve Vítkovicích?

Na tohle se špatně odpovídá,vzhledem k tomu, že jsem ve Vítkovicích začínala hrát, byl pro mě největší zážitek první trénink, potom první zápas, první play-off, první extraligový zápas a tak dále...Ale soustředění 2008 byl taky slušný zážitek (smích).

Nemrzí tě trochu, že si odešla z Vítkovic ve chvíli, kdy se jako trenér vrací Tomáš Martiník?

Tak to každopádně. Sice jsem Másla nezažila na střídačce, ale vím, že je to Pan trenér a dokáže Vítkovice dovést daleko.

Překvapila tě čtvrfinálová účast Vítkovic na Chance Czech Openu?

V žádném případě. Já jsem čekala, že se dostanou ještě dál, protože jak je známo, Vítkovicím letní turnaje sedí a dokáží hrát s těmi  nejlepšími. Jak jsme s Bohemkou „úspěšně vypadli“, byla jsem se na holky koukat a musím říct, že mají pro letošní sezónu kvalitně postavený tým.

Myslíš, že by ses ještě někdy vrátila do Vítkovic?

Doufám,že budu mít tu možnost. Sice vůbec nevím, co bude zítra, natož za X let až dodělám školu, ale v modrobílem bych si ještě zahrát chtěla. Třeba na stará kolena za béčko (smích).

 

Dlouhonohá hráčka s číslem 7 na zádech. Její šikovné ruce a přeskakování hokejek soupeřů bude nejedné hráčce Vítkovic chybět...

Tamara Hašová: "Když se řekne Bleka.. vybaví se mi v prvé řadě její spolupráce na hřišti s Prckem..ty jejich goly nás kolikrát zachránily. Sice když ho dávala Bleška, spíše to z jejího "radování" a výrazu v tváři vypadalo, že jsme prohrály, ale zvyknete si (úsměv). Bleka? Dlouhonohá střelkyně, která nás na lavičce podrží jak se patří (úsměv). Nezapomenu ani na přespávání u Háni, to že je totiž Bleka pařmenka, se snad ani nemusí připomínat. Já doufám, že se zase na nějaké (mimo)florbalové akci potkáme!"

Zuzana Vašíčková: "Jediná spoluhráčka z Poruby! a je pryč:(
A hlavně, kdo nám teď bude obohacovat slovník všemi těmi šílenýmy výrazy, které sbíra po celé ČR (úsměv). Asi se už nebude opakovat:
-Bleka, proč jsi nebyla včera na tréninku?
-Jsem zaspala...

Monika Léblová: "Z její lásky ke gumovým nůžkám v mé práci se stala už úchylka. Bůhví, jestli právě kvůli nim neprodělala pokus o inventuru! A MS mužů taky dobrý zážitek!"

Tereza Urbánková: "Bleška byla, je a bude hráčka a kámoška, se kterou jsem si na hřišti i mimo něj rozuměla nejvíce.
Nikdy nezapomenu na naše blbiny a srandy na tréninku, na naše cvičení různých akcí zpoza branky nebo rovnou z bule.
Na její radování při gólu (smích), na naše speciální plácání, na repre, na mou první stodolní a akce u Haničky. Budeš mi moc chybět a doufám, že se na tom hřišti ještě potkáme. 
A hlavně ji vděčím za mou vtipnou přezdívku. Díky za všechno!"

Dita Ondrejková: "Řekla bych, že s Blechonárdem jsem toho prožila víc než dost. Jak co se týče florbalu ve Vítkovicích, tak mimo něj. Uvádět něco konkrétního je zbytečné. Vzpomínky prostě zůstanou. Ještě asi hodně dlouho si budu muset zvykat, že když se otevřou dveře do šatny, nebude v nich Bleška se sluchátkama a nějakou hláškou na rtech..."

Zuzana Macurová: "Když se řekne Bleka, vybaví se mi její schopnost usnout ze Svinova do Poruby. Její rozcvičovací taneček-popěvek, který zvládala jen ona a trošku Plha. Byla s ní vždy velká sranda a na hřišti uměla zamakat a podržet nás..."

Andrea Pastušková: "Milá Blekanice, tož řeknu ti, že vždy, jak si vzpomenu na akci KAUFLAND s Borisem a patníkem za Kaufem, musím se smát. Už ti zvoní budíček nebo chodíš stále na tréninky v domácím úboru ? Takže forever, Pleško!"

Sylva Gaidová (rozená Kvochová): "Udivovala mě tím, jak vlezla před trénem do šatny, zalepené oči a že se jí chce spat... A nebo jak mi volala jestli jí můžu vzít na trén, že se aspoň déle vyspí (smích)."

Petra Haluzová: Pamatuju si na její první trénink a na účes, který v té době nosila (smích). Taky na to,  jak jsme spolu po večerech vedly několikahodinové rozhovory ve verších, což se mi už s nikým jiným nepovedlo...  A na to, jak jsem se díky ní málem utopila na Vřesině, protože... No to je jedno (smích)... Vzpomínám si, kdo se podílel na vzniku mé přezdívky a asi rok se jí snažil propagovat, aniž by si toho ostatní všímali... Taky si vzpomínám, že se mu to nakonec povedlo... Nemůžu zapomenout na ty nekonečné záchvaty smíchu, ani na šklíbu, která do dneška nechápe (úsměv)... Jediné, co si prostě nemůžu vybavit, jsou ty Blekisovské otrávené ksichty, kterýma mi vždy uměla nahodit tu správnou chuť do hry (smích)... Uf, no ještěže tak (úsměv)... Je toho víc, ale v tuto chvíli chci jen dodat, že zelená je moje nejoblíbenější barva, tak doufám, že jí přinese hodně štěstí (úsměv)...

Monika Adamová: "Ať jsme byli na horách kdekoliv, ať byly jakékoliv podmínky, vždy jsem slýchala, že ty její staré blejdy jsou už fakt tupé a na ho... Teď mi už půl roku překáží v garáži společně s lyžákama, ale neboj Bleško, fakt budou jednou nabroušené. Hodně štěstí u klokanů!"

Bleško,
milujeme Tě, chybíš nám!
tvoje ženy: Hanka, Anče, Míša
P.S. Modrý gauč je k dispozici pro navrát domů

Foto: holky, Roša