Karel Ťopek: To nejlepší máme před sebou!

03. května 2010, CD

Ve dvaadvaceti letech patří k těm zkušenějším. Otrokovický rodák Karel Ťopek byl u všech tří finále. Teď je nominován i na akademické mistrovství světa. Přinášíme krátké ohlédnutí za sezonou i pohled do krátké budoucnosti.

 

Ahoj Karle, jak se těšíš na šampionát. Překvapila tě nominace?
„Ahoj. Akademické mistrovství světa beru jako vrchol tohoto ročníku a od konce play-off už se ho nemůžu dočkat. Bude se hrát ve Švédsku, zahrajeme si dobré zápasy a snad bude atmosféra lepší než na poháru mistrů v Dánsku. Jen mě mrzí neúčast Švýcarska v mužské kategorii. Nominace je milým překvapením, spousta výborných hráčů se do týmu nevešla a považuji za čest být součástí kádru.“

Jak vidíš šance českého týmu? Podaří se zopakovat stříbrný úspěch z minulého mistrovství?
„Tým máme velice silný, ambice jsou hodně vysoké a není nereálné probít se opět do finále. Podle papírových předpokladů bychom měli bojovat o nejvyšší příčky se Švédskem a Finskem, nicméně nesmíme zapomenout na ostatní družstva. Každá medaile má svou cenu a za úspěch budu považovat zisk, kteréhokoliv kovu.“

Do nominace se vměstnalo hned 7 vítkovických hráčů a Tomáš Sladký. Dá se říct, že jsou tedy Vítkovice základem akademické reprezentace?
„Jsme mladý kolektiv, ve kterém jsou všichni studenti. Navíc před mistrovstvím nebude čas na velké sehrávání se, my spolu hrajeme už dlouho, víme co od sebe na hříšti čekat a z tohoto důvodu mají Vítkovice ve výběru velké zastoupení.“

Jak jsi vstřebal prohru ve finálové sérii s Tatranem? Přeci jen byly Vítkovice hodně blízko obhajobě.
„Každá porážka zamrzí a tím více, když je finálová. Obhajoba byla velmi blízko, ale na to se historie neptá. Měli jsme vše ve svých rukou, ale v určitém momentu jsme se zalekli důležitosti okamžiku. Ale nejde o žádnou tragédii, je to pro nás ponaučení a motivace do budoucna. To nejlepší máme před sebou.“

V hledišti na zimáku i koneckonců v Praze v 5.finále jsi měl opět velkou podporu rodiny i přátel z Otrokovic. Jaký je to pocit mít svůj malý fanklub?

„Pro mě osobně je to jeden z nejdůležitějších důvodů, proč florbal hraji, když vidím jak má rodina a přátelé fandí, jezdí na zápasy, prožívají se mnou výhry i porážky tak je to impuls do dalšího tréninku a snažení. Jejich přítomnost na zápasech pro mne moc znamená a jsem za ni velice šťastný.“

Vnímal jsi vůbec je i dalších 2600 lidí ve čtvrtém zápase na zimáku?
„Atmosféra byla úžasná, diváci vytvořili fantastickou kulisu a celý zápas nás hnali za společným cílem. O to více mrzí, že to nedopadlo podle našich představ. My jsme sice skončili na druhém místě, ale naši fanoušci jsou MISTŘI.“

Jak hodnotíš tvrdost finále v porovnání s těžkými boji se severočechy ve čtvrtfinále a semifinále?
„Každý tým hraje to na, co má. Pokud někdo zaostává v technice a taktice, čímž nechci snižovat kvalitu týmů Liberce a Boleslavi, nezbývá mu nic jiného než to vynahradit nasazením a bojovností. V takových případech dochází k méně či více chtěným zákrokům, které samozřejmě vyvolávají emoce na obou stranách. Ve finále oba celky hráli florbal a s tvrdostí to nebylo tak vyhrocené jako čtvrtfinálové a semifinálové zápasy.“

Z posledních tří let máš tři medaile z nejvyšší české soutěže. Dvě stříbrné a jednu zlatou. To není špatné...
„Na to, jak jsme mladí, je naše bilance vynikající. Někdy si nostalgicky zavzpomínám na  první společné finále a hlavně pozápasové foto, kde jsme všichni ještě úplní mlaďoši
J. Klub za tu dobu ušel velký kus cesty, všechno se velmi zkvalitnilo, počínaje vybavením hráčů a konče perfektní organizací finálových zápasů na zimním stadionu v Porubě. Věřím, že Vítkovice budou v tomto směru dále pokračovat, protože pro spoustu hráčů je snem za tento klub hrát.“

Jak celkově hodnotíš letošní sezonu? Kladně nebo spíše neúspěch?
„Ještě cítím zklamání z finálové série, ale s odstupem času určitě nebudu uplynulou sezonu hodnotit jako neúspěšnou.“

Rozhovor: Roman Sladký
Foto: Roša