Junioři opět finalistou Czech Openu

Do Prahy se vydal nově se tvořící tým s cílem pokusit se o medaili. Do turnaje hráči vstupovali z plné přípravy, takže první kontakt s hokejkou byl až dva dny před samotným začátkem turnaje.

      Základní skupina toho moc neodhalila, protože soupeři nás výraznějším způsobem neprověřili a plný počet bodů při skóre 24:2 hovoří za vše. To hlavní mělo teprve přijít.
V osmifinále na nás čekal nepříjemný tým Znojma.

     Utkání hrané na netradičním povrchu a výrazně menším hřišti nás stálo spousty sil, ale nepříznivě se vyvíjející výsledek jsme dokázali otočit ve svůj prospěch a po vítězství 2:1 jsme postoupili do odpoledního čtvrtfinále. Nás soupeř, celek Husqvarna IK, vzbuzoval respekt nejen tím, že to se jednalo o Švédy, ale zejména tím, že proti nám nastoupil fyzicky výborně připravení soupeři  s výbornou technikou. Zápas nabídl všechno, co se dalo očekávat, krásné akce, fyzické souboje na hranici a mnohdy i za hranicí pravidel i poněkud vypjatý závěr. Celou dobu jsme byli ve vedení a hráči soupeře jen a jen dotahovali náš náskok, nicméně na konci střetnutí jsme se radovali z postupu do semifinále po výsledku 5:3. O frustraci poražených nejlépe vypovídají rozlámané hokejky poházené v okolních křovinách haly Kotlářka.

      Večerní semifinálový souboj s celkem Tatranu Střešovice se odehrál na hale ČVUT. Utkání proti tomuto soupeři mají vždy nejvyšší náboj a nejinak tomu bylo i nyní. V prvním poločase se odehrávala na hřišti šachová partie, kdy se jak jeden tak druhý tým dokázali dostávat do šancí, ale nedokázali žádnou využit. V poločase druhém jsme jako první udeřili my a to hned dvakrát během několika sekund, když jsme při první brance využili chyby brankáře a při druhé nekoncentrovanosti celého soupeřova týmu. Chvíli na to jsme zvýšili už na tříbrankový rozdíl a utkání jsme měli až do konce pod kontrolou a aktivní hrou jsme nedovolili soupeři aby pomyslel ještě nad nějakým zvratem. Po výsledku 5:2 jsme postoupili do finále.

      Už samotná účast ve finále byla obrovským úspěchem a ve finále jsme proti pražským Future, v jehož kádru se objevilo několik hráčů hrajících pravidelně extraligu mužů, neměli co ztratit. Bohužel možná na hráče dolehla až příliš tíha okamžiku a nepodařilo se nám moc hrát naši hru. Pár šancí jsme měli, ale celkově nás soupeř přehrál zkušenostmi a tak se po výsledku 0:4 radoval ze zisku trofeje on.

      Pro tento tým, z poloviny nový a složený zejména z hráčů ročníku 93 ( pouze čtyři hráči jsou ročníku 92 ) je výsledek turnaje určitě úspěchem a povzbuzením do další práce. O tom, že jsme dokázali hrát pěkný florbal svědčí i spousta pozitivních ohlasů na naše zápasy v play-off a i hra ve finále, kde jsme i přes porážku byli důstojným soupeřem. Navíc se hned dva naši hráči dokázali podělit o vítězství v kanadském bodování a Marek Matejčík se stal nejlepším střelcem.