Kateřina Nováčková: Doufám, že letos se porveme o medaile

23. prosince 2010, Redakce

Přinášíme vám rozhovor s jedním ze základních stavebních pilířů týmu juniorek, spolehlivou obránkyní Kateřinou Nováčkovou. O týmu, jí samotné a především lize juniorek se dočtete na následujících řádcích.

Juniorky jsou momentálně na čele tabulky své divize s dvoubodovým náskokem před dvojicí pronásledovatelů. Jak bys úvodní část sezony připadající na rok 2010 zhodnotila?
"Myslím, že úvodní část sezóny nám vyšla perfektně. Trenéři nás za výkony převážně chválili, i když byly i chvilky, kdy vypadali, že dostanou infarkt. Na hřišti už si většina holek perfektně rozumí, góly nám tam padají a obrana už nedělá tolik chyb, takže doufám, že čelo tabulky udržíme."

Na kontě máte zatím osm výher a dvě porážky, paradoxně v prvním a posledním zápase soutěžní části roku 2010, co chybělo k plnému bodovému zisku? 
"Obě prohry jsme si zavinily špatným přístupem k zápasu. Nesoustředily jsme se, myslely jsme si, že soupeř si snad dá vlastňáka a obrana nevěděla co má dělat s rychlými brejky. Ale v šatně jsme si všechno vyříkaly a doufám, že v následující části sezóny už se budeme plně koncentrovat a žádný zápas nepodceníme."

Jaké jsou Tvé ambice, co bys chtěla s týmem juniorek dokázat?
"Letošní tým juniorek je velmi silný. Hodně hráček se zná už od žaček, takže na hřišti, ale i mimo něj si skvěle rozumíme. Loni jsme z nadstavby bohužel nepostoupily, ale doufám že letos se nám to konečně povede a porveme se o medaile."

Během léta se v juniorkách hodně změnilo. Odešly mimo jiné dlouhodobé tahounky jako Terka Urbánková či Tamara Hašová. Naopak přišlo několik nových holek a více se prosazují i mladé. Jak ty, jedna ze zkušenějších, bys obměnu kádru prozatím zhodnotila?
"Ztráta Terky s Tamčou a příchod nových hráček má své pro i proti. Terka s Tamčou byly vždy naše vzory, pomáhaly nám se střelbou, pomáhaly nám proti nejtěžším soupeřům a tlačily nás vpřed. Obě dvě jsou velká ztráta, ale po jejich odchodu se začínají prosazovat jiné hráčky, které v jejich stínu nebyly vidět a musíme hrát o to víc týmově. Ale i bez těchto perfektních hráček podáváme slušné výkony a všechny jsme se hodně zlepšily. A jsme hodně rády že náš tým doplnily i nové holky, které nám ukázaly nový styl hry a vyplnily mezery v kádru."

Patříš k oporám zadních řad. Není ale tajemstvím, že juniorkám letos nejde proměňování trestných střílení. Troufla by sis na něj, kdybys byla vybrána a nebo koho bys na něj postavila ty, aby se konečně smůla v proměňování protrhla?
"No, kdyby mi oznámili, že jedu nájezd, tak bych asi prostě šla zkusit své štěstí, ale rozhodně se neřadím mezi nejlepší proměňovatele trestných nájezdů. A koho bych vybrala? To je otázka spíše pro trenéra, ale myslím že Terka Sikorová, Lucka Šrotová a Klárka Kociánová jsou na tohle velmi zručné, a většině k proměnění nájezdu chybělo opravdu málo."

Není tajemstvím, že v přípravách které mají juniorky spolu s ženami proháníš na dlouhých tratích i Zuzku Macurovou, kde se v Tobě tyto běžecké vlohy berou?
"Nemyslím,že bych ji proháněla. Spíše ona prohání mě a já se ji snažím trumfnou :-) A moje běžecké vlohy? Nevím jestli nějaké vlohy mám, prostě mám dlouhé nohy, nějakou tu fyzičku a protahuju krok. Snažím se běhat jak nejrychleji umím a na delších tratích mi to vcelku jde."

Vítkovice vychovaly řadu talentovaných hráček, z nějakého důvodu se jim však nedaří už delší dobu v juniorkách proklouznout do finálových bojů o medaile. Co je třeba letos udělat pro to, aby se to konečně povedlo? 
"Třeba minulý rok jsme v nadstavbě bojovaly opravdu až do poslední minuty a nikdy na ty zápasy nezapomenu, ale bohužel mezi postupující týmy jsme se nevešly. Měly jsme obrovskou smůlu, chybělo hodně málo a chybělo i dost hráček, které byly na extralize. Doufám,že po loňských zkušenostech už budeme vedět co od toho čekat a postoupíme k bojům o medaile."

A na závěr pohled do kabiny juniorek. Právě skončené MS bylo plné otázek podobného typu, takže i pro juniorky. Kdo je v kabině největší bavič, kdo je největší manekýnka a kdo je naopak přísný vedoucí? 
"Za největší baviče bych asi označila známou dvojku Romas a já. Naše vtípky a hlášky jsou slyšet snad na každém tréninku a hodně z nich už je prostě zažitých. Ale to neznamená, že jen my mluvíme a ostatní se smějou :-) O žádném přísném vedoucím opravdu nevím, všechny jsem tak nějak do pohody, no a manekýnky jsme opravdu všechny. Hlavní otázka před začátkem zápasu je vždy ode všech stejná - jaké mám vlasy?! :-)"

Foto: Roša, CD