Lukáš Veltšmíd: Ke každému se stejným respektem
Kapitán zlatých juniorů na sebe na Czech Openu důrazně upozornil. Oprášil starou pozici útočníka, přesto, že se v posledních letech hrával spíše beka. Skóroval proti Koovee, v semifinále s Langnau ve vlastním oslabení "udělal Aleše Zálesného na dvou metrech o tři metry" a ten mu pak musel zezadu přelomit hokejku vejpůl. Bylo z toho trestné střílení, které pak proměnil Petr Kološ. Lukáš Veltšmíd vstupuje plnohodnotně do elitního mužského florbalu.
Ahoj Lukáši, jak se cítíš po svém prvním Czech Openu v mužské elitě?
Ahoj Romane. Po Czech Openu jsou mé pocity smíšené. V prvé řadě jsem rád, že jsem se dostal na hřiště a že jsme to s klukama dotáhli až do finále. Na druhou stranu jsem na sobě poznal nedostatky, na kterých musim zapracovat.
Je to asi jiné tempo než v juniorech. Ale spolecně s dalšími zlatými juniory
jsi ukázal, že Vítkovice mají pořád z čeho brát. Bude se ti i letos po
posledním zápase houpat na krku zlatá medaile?
Ano, tempo je ten hlavní rozdíl juniorské a mužské soutěže. Jestli se mi bude na krku houpat zlatá medaile uvidíme na konci sezony... Vím jen to, že všichni ze sebe vydáme maximum, abychom tu zlatou medaili měli.
V juniorech jsi byl jedním z nejstarších, teď jsi naopak jedním z nejmladších.
Pociťuješ nějakou změnu? .)
Největší rozdíl je asi ten, že všechno musím dělat. V juniorech jsem úkoly dával. Přines to a to, udělej to a to. Teď je to přesně naopak :)
Jinak věk nějak na hřišti nevnímám. Jestli mám proti sobě čtyřicetiletého hráče nebo sedmnáctiletého je mi fuk. Ke každému se stejným respektem.
Poslední léta jsi hrával v obraně. Na Czech Openu ses ale objevil v útoku...
To je tah trenéra. Bude to asi tím, že na obranných postech je plno. Máme hodně kvalitní beky s většími zkušenostmi než mám já. Navíc já už v útoku kdysi hrával, takže mi ani nedělá problém se zase přizpůsobit.
Na hřišti působíš na svůj mladý věk velmi klidně. I ve velkých zápasech proti Wileru, Koovee nebo Langnau. Nebýváš nikdy nervózní?
Nevím... možná trošku nějaká zdravá nervozita před zápasem je, ale jakmile se pískne, tak ze mě spadne. Nedokážu to vysvětlit, snažím se prostě makat a nedělat chyby, plnit pokyny trenéra. A dělám to v takovém tom klidném tempu...
Cítíš, že účast na MS juniorů byla tvým vrcholem, nebo jsi s reprezentací ještě neskončil?
MS juniorů určitě nepovažuju za konečný vrchol své kariéry. Za reprezentaci bych si určite rád ještě někdy ťukl. Chci ve florbale určitě dokázat mnohem více věcí a hrát tak dlouho, dokud mi jen zdraví bude sloužit.
Proti kterému soupeři se na Czech Openu hrálo nejhůř a proti kterému nejlíp?
Nejhůře se hrálo asi proti Dalenu. Jsou tam hráči na vysoké úrovni. Fyzicky i a technicky výborně připraveni. Plus jsou skvěle sehraní, ví o sobě, mají zažitý systém. Nejlépe se hrálo asi proti Tigers Langnau. Ale to možná říkám jen 
proto, že se mi proti nim dařilo.
Jak dlouho vlastně hraješ florbal? Kdy jsi začínal?
Florbal hraju od první třidy. Začínal jsem v kroužku na škole. K florbalu mě přivedli rodiče. Chtěl jsem hrát hokej, ale nakonec jsem skončil u florbalu. Ve čtvrté třídě jsem zjistil, že kamarád hraje za Vítkovice. Tak jsem šel na trénink přípravky a tam si mě vyhlédl trenéra Adam Novák do elévů..
Máš nějaké osobní předsevzetí do téhle sezony?
Zahrát si finále!
Rozhovor s Lukášem Veltšmídem : Roman Sladký
Foto: archiv florbalvitkovice.cz