Veteráni hráli znovu na Dopravce

1.LIGA VETERÁNŮ-4.KOLO

1.SC WOOW Vítkovice – FBC Tigers Poruba  2:9 (0:2, 1:2, 1:5)

 

      Po třinácti dnech se hrálo další kolo ligy veteránů a opět na „Dopravce“. Na zdejších parketách se nám minule dařilo, protože jsme vyhráli oba dva zápasy a celkově jsme vyhráli poslední tři v řadě. Černého Petra tak drží již po čtvrté dnes absentující Marek Kováčik, na jehož adresu v této sezóně směřujeme před utkáním týmovou hanlivou urážku. Tentokráte byl pořádajícím 1.MVIL.

    

      Vítkovické Áčko ve svém úvodním utkání dostalo předčasnou devítigólovou nadílku od ježíška z Poruby. Naopak my jsme nadělili jenom dvě branky. Vlivem absencí zejména ze zdravotních důvodů jsme nastoupili v deseti hráčích a golmánem, kterému od minulého turnaje nikdo neřekne jinak, než „Hrdino“. Do základu se tak vešli i dva náhradníci z minulého turnaje. Ke kauze „Hrdina“ ještě zbývá doplnit, že se Tomáš Veltšmíd tímto titulem představuje v telefonátech a dokonce pachatel neznámý označil tento titul i na jeho osobní domovní schránce. Spoluhráčům tak nezbývalo nic jiného než si přepsat jméno kamaráda ve svých telefonních přístrojích a v dohledné době ještě zřejmě dojde ke změně jeho e-mailové adresy.

 

      Tolik ke kauze a zpátky k zápasu samotnému, kde již taková legrace nebyla. Každá pětice dala sice gól, ale měli jsme k dispozici málo pětičlenných formací, potřebovali bychom tak deset. Co se počtu obdržených branek týká, to tak vyrovnané nebylo a jednotlivé pětice se v obdržených brankách výrazně lišily. Je namístě se zmínit o soupeři, jako o kompaktním týmu, který sem tam i zariskuje a také střílí a to byl hlavní rozdíl od našeho opatrného pojetí hry. Tím spíše, že soupeři nechytal z důvodu zranění stálý gólman, ale hráč s maskou a mohli jsme tedy vystřelit na brankáře častěji. Na konci druhé a na začátku třetí třetiny nás opět oslabilo vyloučení našeho hráče, tentokráte Libora Robenka, který se tak stal dalším v řadě přispěvatelů do týmového prasátka hanby, které střeží náš předseda Mirek Kníchal, a které bude po sezóně rozbito a propito. Po druhém vyloučení konstatoval kapitán Tomáš Mitura a zároveň všechny vyzval, že ve čtyřech se moc hrát nedá, tak abychom hráli čistěji a hlavně bez zbytečných diskuzí s rozhodčími, kteří takovému jednání nejsou nakloněni. Většina gólů soupeře padlo po zbytečných chybách v obraně, ale podotýkám, že některé rožky vymetli s pořádnou dávkou štěstí a to přeje pouze těm, co to zkusí. Naše dvě branky vsítili obvyklí střelci, nejdříve ve druhé třetině parádní střelou snižoval na ještě hratelných 1:4 Tomáš Mitura a druhou branku trefil ve třetí třetině Luboš Šebesta na již méně hratelných 2:6.

 

 

1.SC WOOW Vítkovice B – SK P.E.M.A. BCC Opava B  10:3 (3:1, 5:2, 2:0)

 

     Tento zápas se vedl v duchu všech zápasů, kdy proti sobě nastoupí „Béčka“ a jedni z nich jsou o trochu lepším týmem. Štěstím bylo, že těmi šťastnějšími byli naši Vítkovičáci. K utkání samotnému nastoupili v nejsilnější možné sestavě, protože Hanys Vavrečka a někteří další kolegové náhradníci nebyli přítomni. I když to byl pro Petra Šmerdu zápas, o kterém hovoří zcela jasně dva plus dva, což je jeho osobní zápasová statistika, díky které se dotáhnul na pana Vavrečku a již odpoledne předjímal, že v následujícím utkání s vítkovickým áčkem jej i předežene, tak úplně jednoznačný zápas to nebyl. S konečného výsledku nelze relevantně usuzovat. Opavané se do stavu 3:5 drželi více než slušně. Nejdříve se již v první minutě gólově prosadil Jaroslav Střondala, ve čtvrté minutě odpověděl soupeř a srovnal. V osmé minutě vítkováci opět strhli vedení na svou stranu brankou Petra Šmerdy a v poslední minutě na dvougólový rozdíl uklidnil Michal Jánoš. Druhá třetina začala svižně a již po pár sekundách soupeř snížil na jednobrankový rozdíl. V šesté minutě dvěmi slepenými góly v rozmezí 18 sekund velmi rozesmutnil soupeře Michal Rohel. Soupeř však neházel flintu do žita a ještě v téže šesté minutě skóroval na 5:3, ale to bylo ze strany Opavy všechno. Do konce druhé třetiny v sedmé, osmé resp. desáté minutě se trefili veteráni Jaroslav Střondala, Michal Jánoš resp. Roman Labský a o přestávce za stavu 8:3 mohli v klidu podebatovat o dárcích, které plánují koupit svým blízkým manželkám, přítelkyním a někteří i příteli možná. Přesto došlo ve třetí třetině ke změně v sestavě, kdy výkon a tři obdržené branky vyhnaly z kasy Jana Macečka a místo něj tam byl postaven Martin Čépe. Ten udržel čisté konto, protože již branku v poslední třetině neinkasoval a naopak Opavanům přidali další vrásky ve třetí minutě Marcel Fedra a v šesté zakončil desítku Petr Šmerda.

 

 

1.SC WOOW Vítkovice B – 1.SC WOOW Vítkovice  4:0 (2:0, 2:0, 0:0)

 

     Ke svému druhému utkání v turnaji nastoupily vlivem losu oba veteránské týmy Vítkovic. Již před samotným utkáním byli pod drobnohledem obou družstev oba sudí a společně byli poté oběma družstvy obviněni s podjatosti, protože se několikrát měnila skupinka hráčů okolo jejich osob. Tedy jak hráči v bílých, tak zástupci v modrých dresech. Je na místě sdělit, že sudími nebyli nikdo menší než-li Roman Sladký a Lukáš Hrubý osobně, tedy kovaní Vítkovičáci. Naznačená podjatost se poté vysvětlila, protože byl s rozhodčími konzultován způsob předání památečního trička s číslovkou 100 na  zádech, panu Miroslavu Solanskému, který dovrší právě v tomto utkání svého stého startu v nejvyšší veteránské lize.

 

      Na začátek je třeba zmínit, že jsme od pořadatele nafasovali společnou šatnu a byla to šatna velmi veselá. Prvním návrhem pana Grunera bylo, že si hodíme hokejky, jako za starých časů, které bez výhrady vyznává i ve svém podnikání. Tento návrh však nebyl přijat a dalším návrhem bylo, že si prohodíme golmány, toto by oba přítomní golmáni Honza Maceček i Tomáš Vetltšmíd bez výhrad přijali, protože ten první si chce zachytat a ten druhý by si rád v kase postál, protože má v kolenech vodu, ale ani tento návrh přijat nebyl. Posledním návrhem pana Grunera byla výzva Béčku, že jestli jsou frajeři, tak postaví Martina Čépeho, házenkářskou branku, budou hrát ve třech a hokejky budou mít naopak zahnuté. Nemohu napsat, jaký byl verdikt, protože vypuklo bujaré veselí, které utnul pan Gruner osobně mohutným fouknutím do vuvuzely, kterou všude nosí sebou, a kterou plánuje vzít i na adventní mši v porubském stánku křesťanů, které chce tímto pozvat na jedno točené do svého lokálu. Bujarého veselí se neúčastnil, ač byl fyzicky přítomen jenom pan Šmerda, protože ladil šroubováčkem hůl viz. foto v příloze.

 

     V utkání samotném nastoupil Miroslav Solanský jako jednička do branky a ihned po zinscenované rozehrávce a se spuštěnou časomírou musel čelit nepříjemnému ataku, a sice střelou z půlky hřiště, kterou tak-tak vyrazil do zámezí, byla přerušena hra a bylo předáno zmíněné památeční tričko, proběhla gratulace od spoluhráčů i protihráčů a krátce se zavzpomínalo na veteránský titul z ročníku 2009/2010. Silně dojatý brankář, který na tuto situaci nebyl připraven ani dopředu informován pak odešel z prostoru brankoviště a přenechal svůj post náhradníkovi připraveného na tento zápas Tomáši Veltšmídovi. Je to náš mladý nezbeda, který se v nejvyšší veteránské lize teprve rozkoukává.       V utkání se poté pokračovalo. Pro toto utkání byl Áčku k dispozici sám velký Pepa Pavlík, který dorazil pevně odhodlán rozšlápnout míček, co se mu nakonec i povedlo a naopak soupeři již chyběl Martin Čépe, protože nechtěl chytat v házenkářské brance, a musel to risknout, z dnešního úvodního zápasu nejistým Honzou Macečkem.

 

     Celé utkání bylo hodně silové a fyzicky velmi náročné. Kolegové z Béčka netušili, že umíme běhat rychleji než na společných trénincích a proto měli v první třetině až do osmé minuty problém s Áčkem držet krok, o získání míčku nemluvě. Poté však otevřel skóre Petr Šmerda, který místo oslav a jeho obvyklého tance ve stylu Bunga-bunga ala Silvio Berlusconi, šel zatelefonovat nepřítomnému panu Vavrečkovi a oznámit mu, že již jej překonal a tím pádem mu pokazil celý zbytek víkendu. Dlužno podotknout, že jeho gól oslavil za něj i soupeř, tedy my, protože jsme věděli, že již bude v klidu. V deváté minutě však přidal další trudný okamžik pro Áčko Marcel Fedra. Do konce první třetiny se již nic dalšího nestalo a ve druhé třetině po brance Michala Rohela jsme začali tušit, že to asi neobrátíme. Tušení se ukázalo být správné v poslední minutě druhé části, kdy se opět trefil Petr Šmerda, který tentokráte slavil se spoluhráči, protože mu došel kredit a telefonovat tak nemohl. Navíc těžko domyslet co by si způsobil pan Vavrečka po další takové zprávě. S Petrem Šmerdou jsem poté hovořil a sdělil jsem mu, že jeho druhý gól byl již nad rámec domluvy. Ta zněla: vezměte si body, ale skóre si nažeňte na jiném soupeři. Pan Šmerda se krátce zastyděl a snad i proto již v poslední části hry nepadnul další gól a my z Áčka jsme udrželi čisté konto. Na tomto druhém zápase v tomto ročníku je vidět naše zlepšení, protože jsme dostali o dvě branky méně. Bohužel i v tomto zápase jsme stříleli málo, někdo jeden a půl krát, někdo jako pan Gruner jenom „chtěl“ vystřelit, ale celkovým pojetím, kterým jsme hráli, bychom v prvním zápase mohli slavit výhru. Příště to snad bude ještě lepší, alespoň v to pevně věřím.

 

 

Sestava Áčka:

74-Miroslav Solanský (G), 12-Tomáš Veltšmíd (G), 2-Ladislav Gaňa, 3-Josef Pavlík, 6-Jiří Šimečka,

8-Libor Robenek, 13-Lubomír Šebesta, 20-Tomáš Mitura (C), 22-Aleš Gruner, 33-Rostislav Michalík, 47-Radim Vykopal, 70-Miroslav Kníchal, 95-Antonín Gárlík

Trenér: Aleš Gruner

Vedoucí: Miroslav Kníchal

 

Sestava Béčka:

30-Jan Maceček (G), 1-Martin Čépe (G), 5-Patrik Kubečka, 6-Tomáš Matlenga, 10-Michal Jánoš,

11-Martin Trojan (C), 13-Michal Rohel, 14-Roman Labský, 16-Jan Krupička, 17-Petr Šmerda,

18-Marcel Ferda, 70-Jaroslav Střondala

Trenér:---

Vedoucí: Petr Šmerda

                                                                                                                         

 

Zápis z turnaje a foto: Radim Vykopal