Vítkovice jsou zajištěným klubem ve výborné kondici, bilancuje Tomáš Krásný

23. prosince 2016, Redakce

Před Vánoci přinášíme bilanční rozhovor s prezidentem oddílu

Pane předsedo, končí rok 2016 a před Vánoci je třeba ohlédnout se zpět. V jaké kondici do něj Vítkovice vstupovaly?
„Do roku 2016 vstupovaly Vítkovice ve velmi dobré kondici a troufám si říct, že jej končí ve výborné kondici. Nejde přitom jen o sportovní stránku elitních kategorií, které jsou vidět, ale i ekonomickou a personální. Do té prvotřídní kondice nám však ještě leccos chybí, takže máme všichni v klubu prostor pro novoroční předsevzetí.“ (usmívá se)

Připomeňte nám, prosím, jaké byly hlavní vítkovické cíle a projekty v roce 2016 a jak se je podařilo realizovat?
„Hlavním sportovním cílem byla účast obou mužstev v Superfinále. Hlavním ekonomickým cílem bylo získání nového strategického partnera. No a hlavním personálním cílem bylo vytvoření pozic šéftrenérů u mužské a ženské složky. Sportovní, ekonomický i personální cíl se nám podařilo splnit. O sportovních cíli již bylo řečeno a napsáno mnoho. Pro mě byl ale také zásadní ten ekonomický. Jsem obrovsky šťastný, že máme generálního partnera ve společnosti TEMPISH. Díky tomuto partnerovi můžeme vítkovický florbal posouvat dál. Z personálního pohledu máme nyní k dispozici již čtyři osoby, které mají jako hlavní náplň své práce florbal. Profesionalizace v této oblasti se tedy zvedá a věřím, že bude tento trend pokračovat i v dalších letech.“

Je logické, že kromě úspěchů oddíl zažil také neúspěchy. Co se ve Vítkovicích v roce 2016 nepovedlo?
„Nepovedlo se získat double v Superfinále a nepodařilo se holkám vyhrát Pohár mistrů, byť se prezentovaly velmi dobrým výkonem. Stále nemohu být spokojený v oblasti práce s mládeží. Zdá se, že zde je to běh na dlouhou trať. Věřím ale, že jsme se vydali tou správnou cestou. Dílčích neúspěchů bylo samozřejmě více, ale myslím, že žádný z nich neměl nějak významný dopad na fungování klubu.“

Každý vstup má také svůj výstup, jak rok 2016 pro Vítkovice končí? Jsou zajištěny?
„Vítkovice jsou zajištěny. Hospodaříme s vyrovnaným rozpočtem. Důležité je, že v klubu mám tu možnost spolupracovat s rozumnými lidmi. Nikdo z nás nemá velké oči a nikdo z nás nebere florbal jako svůj stroj na peníze. Všichni si uvědomujeme, že dokud bude klub převážně závislý na financích z veřejných rozpočtů, nemůžeme jít cestou nějaké přehnané profesionalizace hráčů. Samozřejmě by nebylo možné klub držet na takové úrovni, kdyby každý, kdo pro klub pracuje, počínaje mnou a konče pomocným trenérem v přípravce nebyl připraven se části svého ohodnocení vzdát ve prospěch klubu.“

Jak funguje spolupráce s generálními partnery klubu – společnostmi TEMPISH, DAV a především městem Ostrava?
„Myslím si, že spolupráce funguje výborně. Obě zmíněné společnosti navíc vedou velmi sympatičtí lidé, což má samozřejmě pozitivní vliv na spolupráci. Letos ve Švédsku - na Poháru mistrů - jsme každý večer v hotelovém baru mezi nevybouřenou švédskou mládeží poctivě ladili základní pilíře další spolupráce. A jak jsem již výše uvedl, bez podpory města Ostrava bychom nemohli garantovat takové postavení, které nyní klub má. Významným partnerem je také Floorball player. Na ten nemůžeme rovněž zapomenout.“

Jak je na tom aktuálně členská základna, když ji porovnáme za poslední tři roky?
„Co do počtu je mírně vyšší. Kvalitativně se také zlepšuje, když se projevuje zlepšená činnost s mládeží. Jelikož však chceme jít do budoucna cestou preference vlastních odchovanců, musí se členská základna zdokonalit jak kvalitativně, tak kvantitativně.“

Do klubu přišli noví šéftrenéři, ustanovil se generální ředitel a Vás osobně potvrdila valná hromada ve funkci předsedy oddílu. Jak Vítkovice fungují na této manažerské bázi?
„Částečně jsem již výše odpověděl. Máme dva šéftrenéry. Jde o šéftrenéra mužské složky Pavla Němce a ženské složky Tomáše Martiníka. Ženská složka funguje myslím si na velmi vysoké úrovní a pro mě je takovým vzorem, jak by měla časem fungovat i mužská složka. V této se však v minulosti udělalo několik nesprávných kroků a jak to tak bývá, minulost nás vždy dožene. Mí kolegové pracují na tom, aby se vše nastavilo tak, abychom si za rok mohli říct, že jsme odvedli dobrou práci. Generálním ředitelem se stal Pavel Palata. Loni jsem ve správní radě prosadil myšlenku, že tento post bude nutné od začátku roku 2016 vytvořit s tím, že osoba, která jej bude vykonávat bude pracovat na plný úvazek. Práce Pavla si obrovsky vážím. Dělá spoustu neviditelné práce, která skutečně nemusí být vidět. Za ty 3 roky v čele klubu jsem přišel na to, že mnoho členů bere spoustu věci jako samozřejmost, ale to právě jen díky skvělé práci Pavla. Dá se říct, že Pavel dokáže věci připravit tzv. na klíč a nikdo se nemusí o nic starat. Nicméně i Pavel zjišťuje, že některé věci musí prostě delegovat na někoho jiného, protože ta agenda je obrovská.“

K šéftrenérům se váže také má další otázka. Reprezentaci juniorek převzal Tomáš Martiník a společně s Dušanem Dudeškem tak Vítkovice mají personální zastoupení v obou ženských reprezentacích, jak vnímáte tento fakt?
„Upřímně nejsem fanoušek kumulace těchto funkcí. Už jen kvůli určitému střetu zájmu, do kterého se vždy v takové situaci trenéři dostanou. To, co je zájmem reprezentace, totiž mnohdy nemůže být zájmem klubu. Nicméně naprosto rozumím tomu, že český florbal trpí velkým nedostatkem dobrých trenérů a odborníků, proto jsou někdy tyto kumulace nevyhnutelné. Tomáš Martiník je člověk na svém místě a juniorské reprezentaci určitě pomůže k medaili. Dušan Dudešek u ženské reprezentace pro mě z nepochopitelných důvodů nedostává dostatečný prostor. Jaké to má důsledky můžeme sledovat sami. Hlavním trenérem je pan Janovský, o němž se dá říct s trochou nadsázky, že jeho vrcholem kariéry trenéra bylo vítězství v baráží o udržení extraligy mužů. No a Dušan, ač dvojnásobný vítěz extraligy žen, druhý na Poháru mistrů sedí během zápasů na tribuně. Je to jen můj názor, ale opravdu se s touto skutečností těžko smiřuji.“

Nejvíce jsou sice vidět elitní oddíly, ale srdcem jsou týmy malých dětí. Jak se Vítkovicím daří na tomto poli?
„Já jsem zastáncem toho, že jak se daří mládeži není možné posuzovat podle toho, jaké mají výsledky, nýbrž podle toho, kolik je schopna mládežnická základna vyprodukovat kvalitních florbalistů a florbalistek pro elitní kategorie. Z tohoto pohledu se ji daří dobře. Jak jsem již výše naznačil, máme mnoho rezerv, na kterých jsme povinni pracovat. Vítkovice jako největší oddíl na Severní Moravě a jeden z neúspěšnějších oddílů v české florbalové historii musí jít všem příkladem a hlavně musí být garantem špičkové kvality.“

Co se elitních týmů týče, tak ženy získaly extraligový titul, dostaly se do finále Poháru České pojišťovny a přivezly bronz z Champions Cupu, muži skončili v Tipsport Superlize druzí a jsou v semifinále PČP. Jak se z pohledu elitních týmů daří?
„O Těchto významných úspěších jsem již hovořil. Bezesporu jsme odvedli skvělou práci. Záměrně jsem použil slovo my. V žádném případě to není o tom, že bych si jako „správný bafunář“ chtěl přisvojit výkony hráčů a hráček na hřišti. Použil jsem slovo my, protože jsme jeden oddíl a všichni si musí uvědomit, že výkony na hřišti a výkony v oblasti správy klubu jsou spojené nádoby. Já činnosti prezidenta klubu, tak jako mí kolegové, obětuji velké množství volného času a vše směřujeme k tomu, abychom jako klub byli vidět a vnímání jako úspěšný velkoklub. Touha uspět je pro mě největším motorem a když se úspěch dostaví, je to ta nejkrásnější odměna za ten ztracený čas osobního volna. Zní to možná jako klišé, ale věšte mi, že to klišé není. Florbal mi navíc pomohl v těžkých chvílích, které v těchto dnech prožívám. Takže proto slovo „my“.“

Na kolik vlastně přijde účast na Champions Cupu? Je pro klub rentabilní?
„Náklady na Pohár mistrů, který se konal letos ve Švédsku byly ve výši cca 300.000,-Kč. Tato akce je pro klub absolutně nerentabilní.“

Jak hodnotíte přestupovou politiku obou elitních týmů?
„Přestupová politika je do značné míry ovlivněna tím, jak se oběma elitním týmu poslední dobou daří. Realita je taková, že chceme-li se udržet na té nejvyšší úrovni a držet krok s nejlepšími, nevystačíme si jen s našimi odchovanci. Proto se snažíme každý rok do klubu přivést alespoň dva hotové hráče nebo hráčky. Letos ta přestavba nebyla tak rozsáhlá, jako před loňskou sezonou. Každý rok se také musíme vypořádat s odchody. To je zkrátka daň za to, že hrajeme dobře. Odmalička jsem navíc snil o práci generálního manažera sportovního klubu, takže mne na mé práci baví právě ta část, která se týká práce na tvorbě týmů.“

Tým žen na konci roku oznámil odchody Denisy Ratajové s Veronikou Enenkelovou. Jak je vnímáte? Co říkáte na příchod Švédky Madeleine Ellilä?
„Oba odchody mě samozřejmě ze sportovního hlediska mrzí. Na druhou stranu si pojďme říct, že obě hráčky odcházejí do špičkových soutěží. Takže můžeme holkám jen popřát mnoho úspěchů a být na ně všichni hrdí. Podle předpokladů by se po sezoně měly obě dámy připojit k našemu týmu. K Madeleine jsem se už vyjádřil pro florbalová média. Je to hráčka, jaká v Česku vzhledem k jejím zkušenostem a životopisu, ještě nehrála. Je to takový vánoční dárek pro všechny vítkovické fanoušky. Mě především těší, že díky dobrým kontaktům, které jsem již loni ve Švédsku v souvislosti s jednáním o přestupu Laumy Visnevske získal, ale také díky výbornému jménu Vítkovic, se podařilo Madeleine přivést do Vítkovic. Jsem si jist, že Madeleine se díky své velmi milé a přátelské povaze stane velmi rychle součástí vítkovické rodiny. Při jednání ohledně příchodu Madeleine jsem si ověřil, že ve Švédsku mnoho florbalových odborníků opravdu považuje Vítkovice za tým na vysoké úrovni. Je to na straně jedné velmi potěšující zjištění, ale na druhou stranu také velmi zavazující. Madeleine přiletí 2.l edna a domácím příznivcům by se měla na hřišti poprvé představit v zápase s Olomoucí 7. ledna.“

Zpátky k Vám. Jste mediálně činná osoba, o Vás se ve vztahu ke klubu hodně nahlas mluví, často a rád vystupujete na sociálních sítích Cítíte, že tím Vítkovice získávají silnější pozici?
„K tomu se mi těžko vyjadřuje. Jsem člověk, který se snaží říkat věci na rovinu. Když mám na něco svůj názor, tak jej prostě prezentuji. V jedné věci jsem se ale poučil. Výrazně jsem omezil své komentáře na různých fanouškovských fórech. Zjistil jsem totiž, že prostě nelze oddělit to, když se vyjadřuji jako fanoušek florbalu Tomáš Krásný a to, když se vyjadřuji jako prezident klubu. Členská základna mě na tuto skutečnost na poslední valné hromadě upozornila, zamyslel jsem se a zjistil jsem, že to byla naprosto správná připomínka. Za to svým kolegům v klubu děkuji. Svůj facebookový profil mám ale naprosto otevřený a veřejný. Jsem přesvědčený, že za ty tři roky již ve florbalové unii ví, co ode mě mohou čekat. Nenechám si nic líbit a za zájmy klubu vždy bojuji bez ohledu na to, jaké důsledky to může mít ve vztahu k mé osobě. V tom mám štěstí, že jsem se tuhle pozici naučil zastávat díky své profesi. Jako advokát taky musím upřednostnit zájmy klienta před ostatními zájmy a velice často se ocitám v pozici, že jsme s klientem tzv. proti všem. Čím dál méně jsem ale tolerantní k činnosti některých lidí na unii, kteří tam sedí již 20 let a absolutně ztrácí ponětí o tom, jakým směrem se florbal ubírá a co se vlastně děje kolem nich. Ze své pozice tedy udělám vše proto, aby tito lidé ze svých pozic ve florbalovém hnutí časem zmizeli.“

Vánoce jsou svátky klidu a míru. Jaké máte vánoční přání pro všechny příznivce a zájemce o Vítkovice?
„Na Vánoce se každý rok velmi těším. Mám to období už odmalička velice rád. Z dětství mi zůstalo to tradiční těšení se na to, co bude za překvapení pod stromečkem. Čím jsem ale starší, tak je pro mě důležité se setkat s nejbližšími a strávit s nimi v poklidu svátky. Mým přáním pro všechny je, aby si Vánoce užili, na chvíli se oprostili od stresu, problémů, zapomněli na neštěstí, která je potkala. Maminka mi nedávno řekla jednu velmi pravdivou věc. Važme si každých Vánoc, protože nikdy nevíme, jestli nebudou naše společné poslední. Mým současným smyslem života se stala naděje. Porto bych všem popřál, aby si nikdy svou naději nikým a ničím nedali vzít. Dokud máme naději, můžeme žít v přesvědčení, že vše, co děláme má smysl, bez ohledu na to, jak do dopadne. Kdysi to řekl jeden velice moudrý muž, které ho si stále obrovsky vážím. Takže jsem si s dovolením tohle jeho moudro vypůjčil. Také bych rád poděkoval všem, kteří v roce 2016 našemu klubu pomohli a podporovali ho.