Hola, hola, druhá liga volá!!!

17. dubna 2019, redakce

Ne, nejedná se o posměšné zvolání pro tým, který opouští nejvyšší soutěž. To rezerva juniorů Vítkovic po letech tápání vybojovala druhou ligu!

Otevřená zpráva shrnující fungování našich mládežnických rezerv v podání trenéra Jiřího Gurkovského:

Když jsem před čtyřmi lety nastupoval k „B“ týmu starších žáků, čekalo mne na prvních trénincích pár jedinců, kteří věděli, co je florbalka a že se hraje na dvě brány a tam to taky končilo. Kondice, představa o bránění, kombinace … skoro neznámá slova.

V prvním roce jsme si na sebe zvykali, trénovali takřka v nedůstojných podmínkách, ale kluci chtěli. Neremcali na trénincích, makali, utvářely se první vazby, oddělovalo se zrno od plev, tvořil se kolektiv. Na okraji zájmu všech, nehodící se do „koncepce“ až už z důvodu neoblíbenosti nebo z důvodu, že se některým trenérům s nimi nechtělo pracovat. S pokorou si vážili každé lepší tréninkové jednotky v lepších prostorách, nebyli rozmazlení … možná cesta pro mnohé další ….

Zatímco první sezóna byla oťukávací pro obě strany, v sezóně druhé, to už jako rezervní tým dorostenců, jsme do toho šli na plno. Čekala nás těžká práce, ale přišly první dílčí úspěchy, krůček po krůčku jsme šli naproti dalším a dalším výzvám a nakonec se urodil postup s tímto týmem do druhé ligy dorostu.

Chybějící kvalitní tréninkové jednotky jsme nahradili hrou jak v dorostenecké druhé lize, tak jsme, v podstatě se stejným týmem, sbírali zkušenosti i o kategorii výše, kdy jsme si zvykali na rychlejší hru, plnou fyzických kontaktů proti starším klukům v juniorské kategorii. Počáteční rozkoukávání jsme zvládli, pyšnili jsme se výbornou obranou, bohužel koncovky zápasů v juniorské soutěži jsme nezvládali díky chybějící kondici a zkušenostem, ale mělo nám to pomoci do budoucna, což se taky letos potvrdilo. Výsledkem sezóny bylo, coby nováček, druhé místo v druhé lize dorostenců a klidný střed tabulky v juniorské lize, doplněný kladnou brankovou bilancí.

Stejně, jako v předcházejících sezónách, se i v sezóně této, část týmu obměnila a na trénincích byla znát daleko větší konkurence než v sezónách předcházejících. Dokázali jsme získat kvalitnější tréninkové prostory, bylo to pak znát daleko více i na souhře. Sezónní cíl jsem v podstatě určil klukům já, protože jsem byl přesvědčen o tom, že tento tým na postup má. Celou sezónu jsme se drželi nahoře, v nevyrovnané tabulce bylo někdy těžké se zorientovat, ale i přes některá zaváhání můžeme prohlásit „misi druhá liga juniorů“ za SPLNĚNO.

Poděkování patří všem, rodičům za podporu a logistiku s dovozem, těm, co nás podporovali – byli jsme za to rádi, těm co nám házeli klacky pod nohy a nechtěli nám vyjít vstříc – dělalo nás to silnější. Poděkování patří i hráčům kteří nevydrželi tempo a odešli – uvolnili místo pro jiné, kteří více chtěli, stejně tak jako těm, co zvyšovali kvalitu tréninkových jednotek a pomáhali jeden druhému růst v rámci zdravé konkurence. Poděkování patří i Mikymu (Ondřej Miklas, pozn.red.), který se k tomuto celku připojil o rok později a bez kterého by se ten zápřah nedal zvládnout.

Tento tým, pro mnohé tým bezejmenných, ale já ty jména znám, vytvořil neuvěřitelně soudržný kolektiv, fungující celek, který se jen tak nevidí. Navíc je to tým plný charakterních kluků, čehož si vážím.

PÁNOVÉ, BYLO A JE MI CTÍ!

Jiří Gurkovský