Lukáš Hrubý hlásí návrat domů

22. srpna 2019, VG

Staronovou oporu budou fanoušci v nadcházející sezoně vídat v dresu Vítkovic. Do týmu se vrací zkušený Lukáš Hrubý, který je spojen s mnoha vítkovickými úspěchy.

Lukáši, co tě teď, v Kristových letech, přivedlo zpět do Vítkovic ? Zvažoval jsi nabídku dlouho ?
Neřekl bych, že by mě přímo něco přivedlo, s Vítkovicemi jsem byl spjatý prakticky celou moji kariéru, takže se jedná spíš opět o takový návrat domů. Minulou sezonu jsme se s Vítkovicemi nedohodli na smlouvě a já řešil hlavně rodinné zázemí po narození syna, takže pro mne byla smlouva zásadní. Letos to již bylo poněkud jiné, kdy převážila chuť ještě zkusit, zda člověk nepatří do starého železa, jak se říká Nešlo ani tak o nabídku, spíše o nastavení smlouvy a podmínek, na kterých jsme se letos dokázali dohodnout relativně rychle.
Jak budeš ladit florbalové vytížení s rodinou a prací ?
Toto samozřejmě bylo součástí zvažování, zda ještě jít hrát Superligu. Nicméně doma mě všichni podpořili s tím, že těch sezon, kdy budu mít možnost si ještě zahrát na nejvyšší úrovni, moc nebude. Nebude to určitě jednoduché, ale věřím, že ta dřina navíc se třeba v budoucnu projeví právě na mém synovi a jeho přístupu ke sportu obecně.
Jaký je pro tebe návrat do týmu, kde jsi strávil tolik úspěšných let ?
Prakticky celý tým znám, takže jde spíš o výzvu porvat se s mladýma ještě o nějaké to místo v sestavě Jinak atmosféra je v týmu taková, jakou ji znám. Je vidět, že rok od roku jsou jak podmínky, tak přístup stále více profesionálnější, což mne těší, a snad to tak bude ve Vítkovicích pokračovat dál.
Máš domluvenou konkrétní roli v týmu ?
Role bude asi podobná jako před dvěma lety, přinést nějaké zkušenosti (i když jakmile se podíváme nyní na ty kluky, tak jich sami už mají na rozdávání), takže si spíš myslím, že mám zvednout papírově věkový průměr
Je výhoda, že se s trenérem znáš léta ?
Nevnímám to jako výhodu, Pavel ví, co od hráčů chce, a to je základ. Nedělá rozdíl mezi tím, jestli někoho zná víc, nebo míň, a tak by to i mělo být.
Co tě ještě drží na vrcholové úrovni, čeho bys ještě rád dosáhl ?
Co mě drží... No chuť hrát, zkusit si ještě sáhnout na dno sil. Osobně bych se rád dostal ještě fyzicky na úroveň, kdy si budu moct říct, že se cítím sám se sebou spokojený. Samozřejmě ruku v ruce s fyzičkou potom stoupá i herní výkonnost, takže dalším cílem je určitě stát se opět platným členem týmu Co se týče týmových úspěchů, tak ve Vítkovicích byly vždy cíle největší, jinými slovy samé zlaté