Vítkovice? Nepochybovala jsem o tom, že chci hrát právě tady, říká Zuzanna Krzywak

Zuzanno, vítej mezi námi ve Vítkovicích. Jak bys shrnula svou dosavadní florbalovou kariéru do tohoto bodu?
„Florbal hraji už devět let, což je téměř polovina mého života. Zatím se mi povedlo získat mnoho medailí v polské lize. Měla jsem také tu čest reprezentovat Polsko na světových šampionátech obou ženských kategorií, ale stále necítím dostatek zadostiučinění. Chci se nadále rozvíjet a věřím, že mě toho ještě ve florbale hodně čeká.“

Vítkovice byly jedinou možností, nad kterou jsi přemýšlela nebo o Tebe měly zájem také jiné týmy?
„Upřímně, přítomnost Justy byla jedním z důvodů. Měla jsem možnost odehrát ve Vítkovicích již minou sezonu, ale z osobních důvodů se tak nakonec nestalo. Navzdory jiným možnostem pro působení v zahraničí, neměla jsem žádné pochyby, že chci hrát právě tady ve Vítkovicích.“

Jako jedna z mnoha v posledních letech přicházíš z Polska. Myslíš si, že právě nyní je Polsko tou zemí, na kterou by se florbalový svět měl zaměřit?
„V Polsku je mnoho talentovaných hráček, které mají potenciál prorazit v silnějších soutěžích. To je dokázáno tím, že se jich už mnoho přesunulo právě do silnějších soutěží.“

Navzdory svému mladému věku jsi velmi zkušená na mezinárodní scéně. Chtěl bych se zeptat na dvě utkání: zápas o bronz na Mistrovství světa juniorek ve Švýcarsku a letošní kvalifikační zápas o účast na světovém šampionátu žen v Gdaňsku. Byly tyto dva zápasy pro Tebe speciální, když už jsi v té době byla v kontaktu s Vítkovicemi a Justy za ně hrála?
„Každé jedno utkání je důležité. Je pravda, že v utkáních proti českému týmu mám vždy větší motivaci, ale nebylo pro mě důležité, že za Česko nastoupily hráčky z Vítkovic.“

V obou utkáních jsi hrála společně s Dominikou Buczek, která do Vítkovic přišla v průběhu minulé sezony. Přítomnost Dominiky navíc znamená, že po odchodu sestry a Zuzanny Krzystyniak nebudeš v týmu jedinou Polkou. To může pomoci, že?
„Ano, Dominika mi pomohla s aklimatizací v týmu. Nejsem jediná „Pole“, nicméně, tak jako každý nováček, se musím sžít s novým stylem hry, komunikací a novou řečí.“

Když se zaměříme na sesterskou dvojici, jaké bys řekla, že jsou největší rozdíly mezi Tebou a Justy?
„Hm… Upřímně, jsme úplně jiné v obou směrech: jak na hřišti, tak v osobním životě. Justy je mnohem klidnější v každodenním životě, zatímco na hřišti se její role změní. Rychleji ztratí svůj klid, kdežto já se snažím zůstat klidnější. Co se týče stylu hry, tak ona je typický útočník, zatímco já se snažím více tvořit hru a nemám takový střelecký instinkt. Je mezi námi mnoho rozdílů, ale když jsme spolu, jedná se o velmi dobře zkoordinovanou dvojici.“

Na Justy budou Vítkovice vzpomínat jako na opravdovou válečnici a jednu z klíčových hráček v minulé sezoně. Jako Tvá straší sestra, je právě ona Tvým florbalovým vzorem?
„Samozřejmě, že ano! Vzorem pro mě byla od doby, co si pamatuji, především tehdy, když jsem začínala hrát florbal. Vždy jsem chtěla dokázat tolik, co dokázala ona. Díky Justy jsem se rozhodla hrát ve Vítkovicích. Ukázala mi, že stojí za to tady přijít, pozvednout své schopnosti a získat zkušenosti. Myslím si, že obecně to funguje tak, že pokud máte staršího bratra nebo sestru, tak se na sourozenci snažíte najít pozitiva a být jako on. Musím říci, že v tom mám opravdu dobrý příklad.“

Co očekáváš od působení v České republice?
„Myslím si, že nastal správný moment pro krok vpřed v mé kariéře a rovněž si myslím, že je to možnost získat důležité zkušenosti, které mohu následně použít v zápasech proti kvalitním soupeřům. Přeji si hrát na vyšší úrovni a rozvíjet se, takže věřím, že mi k tomu má přítomnost v týmu pomůže.“

Máš nějaký vzkaz pro fanoušky Vítkovic?
„Vaše přítomnost je pro mě obrovskou motivací a právě proto doufám, že budete na naše zápasy chodit ve velkém počtu a hlasitě nás povzbuzovat. Mohu garantovat, že tým má odhodlání bojovat a hrát o každý kus hřiště.“