Malý dotazník pro vítkovické reprezentanty

14. prosince 2021, VG

Vyzpovídali jsme čtyři medailisty z MS Jiřího Bestu, Adama Delonga, Matyáše Šindlera a Ondřeje Vítovce.

Vracíte se z mistrovství světa s bronzem. Jaký byl šampionát tvýma očima ?
Jiří Besta: Zvláštní. První dojem nebyl úplně dobrý, jakmile jsem uviděl halu, kde jsme měli první trénink a poté také první zápas, tak jsem nevěděl, co si mám o tom myslet. Rozhodně to nebyla hala, která byla hodna MS, ale o tom už bylo napsáno dost.S postupem turnaje ale musím říct, že to bylo lepší a lepší a vše vrcholilo v Hartwall Aréně, kde byl skvělá atmosféra.
Adam Delong: Vzhledem k tomu, že jsme získali medaili, tak MS hodnotím pozitivně. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na tomto úspěchu. Bylo o nás perfektně pečováno a my se tak mohli soustředit pouze na zápasy.
Matyáš Šindler: Z týmového hlediska rozhodně povedený. Ocenil bych také prostředí a přírodu Finska. Líbilo se mi, že náš hotel byl ‚odříznut‘ od centra Helsinek u moře a měli jsme pro sebe větší klid. Jedinou kaňkou na šampionátu z hráčského pohledu byla Ice hall 2, která byla pro akci typu mistrovství světa špatnou volbou.
Ondřej Vítovec: Z šampionátu jsem měl rozpačité pocity. Soustředění proběhlo v pořádku, ale následující začátek MS tak příjemný nebyl. Nejdříve jsme měli problémy na cestě do Finska, po příjezdu nám dali špatné pokoje a první trénink a zápas byl v menší hale, kde byla zima. Obecně až do semifinále byla návštěvnost a atmosféra žalostná. Postupem času naštěstí vše přebily ty lepší vzpomínky. Pokoje jsme po dvou nocích dostali špičkové a zápasy v Hartwall Aréně před tolika lidmi jsou zážitek.
Jak moc mrzela semifinálová prohra a nakolik bylo těžké zkoncentrovat se na boj o třetí místo ?
Jiří Besta: Mrzela moc. Byli jsme strašně blízko, ale zároveň strašně daleko. Měli jsme tam příležitosti odskočit do vedení na 3:0, ale Finové měli zároveň také dost šancí ten zápas otočit už dříve. Myslím si, že kdybychom zápas dotáhli do prodloužení, tak by to mělo vítězný konec pro nás, ale to už se asi nikdy nedozvíme. Potom se zkoncentrovat bylo opravdu těžké. Spíš než fyzicky, tak psychicky udržet koncentraci po celý zápas, navíc když se pro nás nevyvíjel vůbec dobře. Ale ukázali jsme velkou týmovou sílu a připraveni jsme byli dle mého dobře.
Adam Delong:Mrzela dost, být minutu od prodloužení semifinále a dostat gól, byla to veliká škoda. Ale nemáme se vůbec za co stydět, myslím, že jsme podali skvělý týmový výkon. Hořkost v nás panovala asi jen hoďku až dvě po zápase. Motivace získat medaili byla silná, takže soustředěnost na poslední zápas byla stoprocentní.
Matyáš Šindler: Mrzela hodně, jednak tím, že Finové nehráli ideální zápas a dali se porazit, ale hlavně tím, že jsem byl jedním z největších strůjců oné prohry.
Ondřej Vítovec: Prohra mrzí ještě teď, byl to asi největší zápas, co jsem kdy hrál. Cítil jsem, že tam z nás každý nechal vše. Podali jsme celkem slušný výkon, ale soupeř byl o chlup lepší. K vítěztví k takovém zápase potřebujete skvělého brankáře a proměňovat šance. První podmínku jsme splňovali, druhou bohužel vůbec. Po zápase v šatně to bylo z počátku velmi tiché, tekly i slzy. Všichni vnímali, jak to bylo blízko. Naštěstí po nějakém týmovém sezení jsme se navzájem všichni ujistili, že máme cíl pořád před sebou, a to je medaile. Musím říct, že po mentální stránce byl ten tým velmi silný. To se taky ukázalo v zápase se Švýcarskem v poslední části.
Stihli jste vůbec medaili oslavit ? Kolik přišlo gratulací ?
Jiří Besta: Ano oslavy byly velkolepé 😃 Gratulací bylo mnoho a chtěl bych všem ještě jednou moc poděkovat za všechny!
Adam Delong: Vzhledem k tomu, že jsme letěli až v neděli večer, tak ano, stihli jsme medaili oslavit a užít si tak poslední momenty s touto partou. Gratulací přišlo hodně! Ještě jednou všem děkuji.
Matyáš Šindler: Ano, ale jednalo se o decentní oslavu, nic velkého. Hrubým odhadem jsem obdržel přibližně dvacet gratulací bezprostředně po zápase, ke kterým se dodatečně připojilo dalších deset.
Ondřej Vítovec: Oslavit jsme to samozřejmě stihli, kvůli těmto okamžikům ten sport děláte 😃 Jenom na to, co se dělo hned po zápase v šatně, budu dlouho s úsměvem vzpomínat. Gratulací přišlo opravdu hodně, na to nejsem zvyklý 😃. Dokonce po prvních dnech v práci se stále divím, kolik lidí se na šampionát dívalo a fandilo nám. To mě těší. Myslím, že i tím, jak byly boje o medaile vyrovnané, tak z toho má i každý fanoušek daleko silnější zážitek.
Kdybys měl zhodnotit sám sebe, co by zaznělo ?
Jiří Besta: No, ty pocity mám smíšené. Asi jsem od sebe čekal víc, hlavně v zápase o bronz, ten zápas mně ani nám jako lajně moc nevyšel, ale nakonec to naštěstí nevadilo. Myslím, že v průběhu celého turnaje naší lajně chybělo trochu štěstí, aby nám to tam začalo padat, jelikož šancí jsme tam měli nespočet, ale bohužel to nevyšlo, takže i můj individuální výkon nebyl úplně nejlepší.
Adam Delong: Budu upřímný, turnaj se mi nepovedl tak, jak jsem si představoval. Dostával jsem se hodněkrát do šancí, ty jsem ale v důležitých momentech nedokázal proměňovat. Za co jsem ale rád, byla práce v defenzívě, mým cílem bylo co nejvíce narušovat rozehrávku soupeře a to se mi častokrát dařilo.
Matyáš Šindler: Nenaplněné očekávání.
Ondřej Vítovec: Myslím, že jsem hrál jak dobré, tak špatné zápasy. Hrálo se mi dobře semifinále, ale o třetí místo už zase tolik ne. Bylo to mé první mistrovsví a já doufám, že ne poslední. Získané zkušenosti jsou k nezaplacení a můžou mi pomoct k podávání dobrých výkonů konstantně.
Čas na odpočinek jste neměli žádný, ve středu se hraje pohárové semifinále. Jste v laufu, nebo hrozí, že budete tahat nohy ?
Jiří Besta: Já jsem toho na MS jako obránce zase moc nenaběhal 😃 Dostali jsme volno na pondělí, úterý, ale fyzicky se cítím dobře. Spíš šlo o to si psychicky odpočinout a nějakým způsobem zjistit, co všechno mě čeká tento týden do školy a co všechno je potřeba dodělat. To teď bude asi nejnáročnější.
Adam Delong: Unavení jsme, ale touha postoupit do finále je velká. Na druhou stranu bych se chtěl dostat zpět do herní formy, takže ideální čas začít.
Matyáš Šindler: Osobně v laufu nejsem, ale nohy také netahám. Vidím to na něco mezi tím.
Ondřej Vítovec: No, je to trochu nešťastné hrát v týdnu po MS hned 3 zápasy. Bylo to fyzicky i mentálně náročné a čas na odpočinek vlastně není. Nicméně tahat nohy nebudeme, hrajeme semifinále poháru s vedoucím týmem ligy a chceme vyhrát. V neděli hrajeme zase s Boleslaví. Takových TOP zápasů přes rok moc nehrajeme. Kdybychom hráli hned po MS se spodkem ligy, tak by bylo riziko ztráty motivace asi velké, ale proti týmům, s kterými hrajeme, to vůbec nehrozí.