Daniel Folta: Všechno pro týmového ducha!

07. ledna 2009, Oliv

S kapitánem Vítkovic jsme si povídali o všem možném okolo českého florbalu. O rozhodčích, o hecování, i o trenéřině. Hráč s číslem 77 na zádech by chtěl letos po devíti letech opět se "svými" Vítkovicemi usednout na český florbalový trůn.

 

 

Dane, Do Vítkovic jsi se vrátil po dlouhé době. Jak se tým změnil? Mi připadá, že je v mužském týmu už tak deset let stejná atmosféra, stejný humor atd. To ty příchozí něčím očkujete, nebo se mezi vás dostanou jen určité typy hráčů?
"V tomhle máš pravdu. Ta atmosféra v týmu pro mě hrála velice důležitou roli. Nevím, zda bych se vrátil do Vítkovic, kdyby zde nebyli takoví lidé, jako kdysi. Přestože jsem přibližně o deset let starší než většina kluků, dokážeme najít společné téma. Pravda, jistým způsobem uznávám i hráče s lehce vybranou „palicí“, ale trávit s nimi svůj veškerý volný čas, to vážně nehodlám."

Na MS jsi byl v All-Stars výběru, jakto, že jsi ve Švýcarsku hrál až 2.ligu?
"Nejprve jsem to považoval za dobré řešení po mé těžké operaci v roce 2004. Nevěděl jsem, jak na tom vůbec budu, jestli noha snese zatížení z nejvyšší soutěže.
Pak už to byla jen výzva dostat klub někam jinam, ale bohužel tady narazila kosa na kámen. V klubu bylo hodně málo nadšených lidí, kteří by dokázali směřovat klub tam, kam jsem chtěl já. "

V průběhu své kariéry jsi často působil i jako trenér. Láká tě to pořád, je možné, že jednou vystřídáš unaveného Mrázu? :)
"Nad trénováním určitě občas přemýšlím. Momentálně se pokouším zápasit na FTVS s teorií ve formě trenérské licence A. Praxe už mám, myslím, dosti :o) Dokud mi ale bude sloužit zdraví a florbal přinášet radost, budu hrát."

Od elévů přes žačky až po extraligu si hráči stěžují na výkony rozhodčích. Unie se neustále potýká s jejich nedostatkem. Jak ty se na to díváš? Vyzkoušel sis někdy pískat?
"Několik zápasů jsem si odpískal, i když určitě ne na ligové úrovni. Těžko nějakým rozhodčím vytýkat, že pískají špatně. Většinou za to nemohou. Když nemá rozhodčí cit pro hru, těžko s tím může něco dělat. Horší je ovšem arogance, které je ze strany rozhodčích až příliš. Proč se nedokáží někteří rozhodčí za celý zápas omluvit? Mají strach, že by klesli v očích hráčů? Kdepáák. Právě naopak. Jasným důkazem je třeba Ondra Vašíček, který píská o několik tříd jinde než většina jeho kolegů, ale jemu to vůbec problém nedělá. A není snad hráče, který by ho nerespektoval. Ale tohle téma je tak na seminární práci. Takže buďme vůbec rádi, že nějaké rozhodčí máme."

Florbal začal jako bezkontaktní sport, od té doby se ale hodně změnilo. Připouští se čím dál tvrdší hra. Jam myslíš, že to bude dál pokračovat?
"To vážně netuším. Slyšel jsem, že se má z té tvrdosti ubírat, ale vzhledem k tomu, že současný člověk vyhledává stále více násilí, jsem spíše skeptik v tomto směru. Mi ale tvrdá hra nevadí. Na MS jsem nepatřil mezi hráče v rukavičkách a přesto jsem neměl ani jednu dvojku. Neúnosné je ovšem pro mne to, když hráči nevidí rozdíl mezi tvrdou a zákeřnou hrou. Většinou ho nevidí často ani naši rozhodčí a to už je pak hodně smutné."

Proslýchá se, že rád chodíš na ryby, rybařil jsi někdy (dlouhodobě) i na střídačce?
"Nevím zda bohudík nebo bohužel, ale ne :o) "

Během hry si často utíráš rukou podrážky bot, vysvětlíš nám proč?
"Odpověď je jednoduchá. Zbavuji se přichyceného prachu na podrážce a bota pak náramně drží."

V roce 2000 jsi získal titul ve Vítkovicích jako hráč i jako trenér týmu žen. Jak na to vzpomínáš? Měl jsi tehdy vlasy na blond (zlatou hlavu). Nechystáš podobně podpořit boj o titul i letos?
"To byla strašná euforie! Nádherný zážitek, který se nedá popsat. Poslední titul v mužích se starou gardou. Navíc jsme poprvé sebrali trůn ženám z Tatranu. Oslavy byly tehda hodně bujaré :o)
A když vymyslíme tuto sezónu zase nějaký hec, určitě se bránit nebudu. Všechno pro týmového ducha :o))) "

Rozhovor: Zuzana Vašíčková
Foto: Roša