Tomáš Krásný: Sezóna bude náročnější a o trpělivosti, nová hala bude odměnou. Ambice jsou vždy nejvyšší

Pane prezidente, u rozhovoru se scházíme poměrně netradičně, necelé dva měsíce po skončení elitních soutěží. Jak s kratším odstupem hodnotíte ročník 2023/2024?
„Sezonu nelze hodnotit jinak, než jako úspěšnou. Samozřejmě, všichni jsem věřili v dvojí účast v Superfinále, ale klukům k tomu nakonec scházela jedna přesná střela. Přesto se ale na sérii s Bolkou bude vzpomínat, jako na jednu z nejlepších vůbec. Nelze nevzpomenout také úspěšné tažení soutěží juniorů a dorostenců, okořeněnou cennými kovy. V klubu ale musíme mít ambice být ještě lepší.“

Budeme probírat tři stěžejní témata, pojďme začít tím nejobsáhlejším, a to rekonstrukcí domovské haly na Dubině, respektive nutností využívat náhradní prostory. Co rekonstrukce Dubiny oddílu přinese a jak dlouho by měla trvat?
„Jisté je, že příští sezonu nebudeme moci halu využít. Pokud vše půjde, jak má, tak tu další sezonu už bychom mohli začít v nové hale. Na novou halu se všichni moc těšíme. Letošní sezona bude složitější, bude vyžadovat trpělivost nás, hráčů, rodičů, ale všichni budeme nakonec odměněni krásnou novou halou, která přinese lepší komfort pro diváky, atlety i administrativu klubu.“

Přechodným centrem mládeže se stane zázemí SOU Vítek, ve které bude mít klub k dispozici dvě hned dvě hrací plochy. Jak se tato změna promítne do tréninků mládeže?
„Jak jsem již uvedl, bude to náročnější. Všichni jsme si zvykli na pohodlí v jedné hale na jednom místě. To prostě letos nebude možné. Jsem však přesvědčený, že na kvalitu tréninkové přípravy by to nemělo mít žádný zásadnější dopad.“

Jak důležité je, že srdce oddílu zůstane na Dubině, respektive v obvodu Ostrava-Jih?
„Asi bych nebyl tak sentimentální. Spíše to beru z pohledu praktického, že bude moci naše mládež zůstat v naší hlavní spádové oblasti. Starosta Martin Bednář mi jistě promine, ale my jsme se nikdy neprofilovali jako vyloženě oddíl z Ostravy-Jihu. Byť si tedy příslušnosti k tomuto městskému obvodu velmi vážíme a máme v něm hodně přátel, naším posláním je reprezentovat celou Ostravu a vlastně i Moravskoslezský kraj.“

Jakým způsobem bude klub pokračovat v náboru dětí, respektive spolupráci se školami v obvodu?
„Na této spolupráci se nic měnit nebude, včetně spolupráce se Základní školou Dvorského, ve které máme ve sportovních třídách naši mládež. Azyl mimo halu na Dubině rozhodně nebude důvodem k tomu, abychom naopak ještě náborovou činnost neposouvali dále.“

Jak se změna promítne do fungování elitních týmů? Kde budou hrát své domácí zápasy?
„Elitní kategorie budou hrát převážnou většinu svých zápasu ve sportovní hale Sareza na Hrušovské ulici. Hlavní tréninkové zázemí budou mít tyto elitní oddíly na legendární Dopravce, kde nám vedení školy vyšlo významně vstříc a umožní nám celoročně umístit do haly speciální florbalový povrch.“

Realizační štáby elitních týmů prošly změnami, přicházejí Lukáš Hrubý s Tomášem Kozlíkem. Co pro jejich angažování rozhodlo a co od nich očekáváte?
„Oba by měli přinést oživení do realizačních týmů. Nechtěli jsme dělat žádné velké změny, ale okysličení jsme se nebránili. Role Lukáše by měla být pro letošní rok výraznější než u Tomáše. Přece jen Lukáš dostane velký prostor v rámci trenérského týmu. Tomáš bude pro letošní sezonu asistentem hlavního trenéra. Nicméně Tomáš je velmi perspektivní trenér s citem pro trénování žen, takže bych velmi stál o to, aby se jeho role postupem času zvýraznila.“

Podobě jako Tomáš Martiník, také Lukáš Hrubý je ikonou Vítkovic, Tomáš Kozlík si trenérské jméno sice udělal v pražské Spartě, ale je z Havířova. Je důležité, že oba mají vztah ke klubu, respektive k regionu?
„Upřímně, vztah k regionu pro mě asi není kritérium. U Lukáše je spíše výhoda znalost našeho prostředí. Tu Tomáš nemá, ale působil ve velkém florbalovém klubu, což je dostatečná kvalifikace pro to, aby velmi rychle zapadl.“

V minulých dnech Vítkovice oznámily, že v jejich řadách nebude pokračovat Marek Matejčík. Chcete situaci okomentovat blíže?
„Upřímně, pro mě byla tato záležitost jednou z nejtěžších, co jsem ve funkci. Když bylo definitivně jasno, že Marek nebude pokračovat a osobně jsem mu to sdělil, byl jsem z toho velmi smutný. Myslím si, že nejenom já. Ale i takové chvíle život přináší a ve své funkci s nimi musím počítat.

V případě Máry nemá smysl nic lakovat na růžovo. Mára ani já to nemáme rádi. Markovi po sezoně skončila smlouva. Po konzultacích s trenérským týmem, kdy bylo zřejmé, že není moc místa pro další spolupráci, jelikož na jeho pozici se rozhodli trenéři dát prostor jiným hráčům, jsem se rozhodl Markovi novou smlouvu nenabídnout. Marek si zaslouží velké uznání za to, co pro klub vykonal.

Plně si uvědomuji, že pro fanoušky to asi není příjemná zpráva a že jim to třeba ze sportovního hlediska nedává smysl. Pak je tu ale ještě ten pohled trenérský a ten byl pro mě vždycky nejdůležitější. Markovi přeji jen to nejlepší, nejen ve florbale.

Na naší společné schůzce jsem mu řekl, že dveře do klubu má vždy otevřené. Podle mě z Marka, až pověsí florbalku na hřebík, může být výborný trenér.“

Kdo naopak do Vítkovic míří, to je finská dvojice Valtteri Molkka – Jenna Kangas. Proč je pro Vítkovice důležité mít v kádru zahraniční element?
„Za ty roky zkušeností spolupráce se zahraničními hráči jsme si zvykli na to, že prostě přinesou jiné pohledy na věc, jiné zkušenosti a přístup. V případě Valtteriho i Jenny jsem si jist, že přicházejí sportovci s opravdu profesionálním přístupem. Jelikož obě soupisky výrazně omladí, tak mi spolupráce s Valtterim a Jennou bude dávat o to větší smysl. Valtteri prošel jednou z nejlepších florbalových organizací SC Classic a už nyní se těším na to, co všechno ze svých zkušeností bude moci předat. Oba mají samozřejmě i vysoké sportovní kvality. O těch se naší fanoušci budou moci již brzy přesvědčit.“

Obecně se ví, že Vítkovice nechtějí příliš spouštět platovou spirálu. Jaké jsou obecně stěžejní body při vyjednávání s hráči?
„To je složitá otázka. Všichni, co se kolem florbalu pohybujeme, víme, jak náročné časově, fyzicky i psychicky je být elitním florbalistou. Je to velmi srovnatelné s jinými profesionálními sporty, kdy sportovci dostávají odměny, které jim zajistí živobytí. Všichni také ale víme, že florbal toho zatím schopný není.

Je to velmi podobnému tomu, když máte doma BMW a například Daciu, kdy obě auta vyžaduji stejnou péči, avšak za servis v BMW dáte několikanásobně více. Troufám si říct, že celé florbalové hnutí, včetně mě udělalo velkou chybu. Na naše hráče a hráčky jsme začali klást větší a větší požadavky, vytvořili jsme dojem, že jsme pomalu na úrovni možná i hokeje, fotbalu, ale spíše basketbalu, ale současně jsme nebyli schopni pro tento náš sport zajistit takové finanční prostředky, abychom to všechno zvládli financovat.

A tak nyní všechny kluby vyrábí internetové přenosy, pokládají povrchy, platí startovné, licence, vyhledávají rozhodčí, k tomu samozřejmě hradí potřeby spojení s jejich hlavní sportovní činností, což jsou všechno dnes již milionové položky v rámci ročního rozpočtu. K tomu je ale nutné taky najít prostředky k tomu, abychom mohli kompenzovat hráčům a hráčkám jejich úsilí.

Jsem toho názoru, že časem bude florbal stát na zásadním rozcestí, kdy si bude muset celé hnutí ujasnit priority a říct, jakým směrem se vydáme. Pokud bych si já měl nyní vybrat, tak ty peníze, co klub stojí videopřenosy, pokládky povrchů, bych raději dal hráčům a trenérům včetně trenérů mládeže. Pokládky povrchu a ostatně i ty přenosy by měl financovat Český florbal. To jsem ale trochu utekl od původní otázky.

Tak tedy, my si v klubu plně uvědomujeme, jaké jsou naše možnosti a ty se snažíme rok co rok držet. I nadále tak bude platit, že podmínky u nás hráčky i hráči elitních kategorií budou mít vysoce nadstandardní. Platí ale i to, že za tu hranici, kterou jsme si stanovili, nepůjdeme. A to i za cenu toho, že prostě někdy od nás někdo odejde, jako loni Adam Delong. Ono totiž nejde ani tak o to, že bychom nemohli nabídnout to, co nabídnou jinde, ale spíše o to, že vlastně zatím ani nechceme.

Prostě zatím jezdíme s tou Daciou a BMW si pořídíme, až si to budeme moci dovolit. Budeme se nyní snažit vygenerovat další zdroje příjmů, které bychom ale měli primárně směřovat do komfortu hráčů, hráček, a především také do výchovy talentů. Abych to uzavřel, finanční prostředky na příští ročník nebudou nižší, jen půjdou trochu jiným směrem, např. na financování nové pozice výkonného manažera, který od 1.7. nastoupí do své funkce. Jeho jméno oznámíme nejpozději na konci června.“

Opečovávaným zlatým vejcem Vítkovic, které pravidelně přináší úspěchy, je ženský extraligový tým, který ale prochází řadou odchodů. Je ale možné hráčkám bránit ve změně působiště, když kauzálními důvody jsou změny v osobním životě anebo možnost hrát švédskou superligu?
„Řekl jste to asi správně. Letos těch odchodů je více, ale považuji to za přirozený a vlastně i nutný vývoj událostí. Tým byl několik let pospolu a byl velmi úspěšný. Tato kvalita vlastně přispěla k tomu, že některým holkám přistály nabídky ze švédské nejvyšší soutěže, které lze jen složitě odmítnout.

Stejně tak je přirozené, že v určité chvíli u každého z nás nastane situace, která nás přinutí uvažovat například o změně bydliště. Všem odchozím hráčkám je třeba poděkovat a popřát jim sportovní úspěch a životní štěstí. Jejich odchod dá ale prostor dalším hráčkám. Mezery doplníme z vlastích zdrojů, ale také stále jednáme o příchodu dalších jmen. Na novou sezonu se těším. Bude to podobné tomu, co jsme zažili v sezoně 2018/2019. Jistě si ještě pamatujeme, jakými úspěchy sezona skončila.“

Na druhou stranu přichází už zmíněná Jenna Kangas nebo polský expres v podobě Malwiny Zagórske. To přeci jsou posily?
„Pro nás jsou to velké posily. Obě budou patřit k důležitým hráčkám.“

Jaké ambice tedy budou mít Vítkovice a elitní týmy v ročníku 2024/2025?
„Ambice jsou vždy nejvyšší. Jen těm týmům dejme podzim na to, aby si vše sedlo a nachystalo na březen, kdy se bude lámat chleba. Pro holky budou super přípravou Champions Cup.“